AETHEOLAENA LONGEPENICILLATA (Sch. Bip. ex Sandwith) B. Nord.

Syn.: Lasiocephalus longepenicillatus (Sch. Bip. ex Sandwith) Cuatrec., Senecio longepenicillatus Sch. Bip. ex Sandwith, Senecio pittieri Cuatrec.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Lasiocephalus longipenicillatus

Rozšíření: Endemit venezuelské části severních And, vyskytuje se pravděpodobně jen ve venezuelském státě Mérida.

Ekologie: Roste na kamenitých a skalnatých horských svazích, v páramu a superpáramu, stoupá až do nadmořské výšky okolo 4100 m.

Lasiocephalus longipenicillatus

Popis: Chudě větvený polokeř, 40–60 cm vysoký, s větvemi přímými, chlupatými, červeně naběhlými. Spodní listy jsou krátce řapíkaté, horní přisedlé, poloobjímavé, úzce kopinaté až obkopinaté, 6–7 cm dlouhé a 0,7–1,5 cm široké, tuhé, na bázi klínovité, na okraji podvinuté, zubaté, na líci řídce chlupaté až olysalé, na rubu bíle plstnatě chlupaté. Úbory vyrůstají jednotlivě nebo v chudém květenství na vrcholu větví, jsou stopkaté, nicí, zákrov je zvonkovitý, zákrovní listeny jsou 1–1,5 cm dlouhé, kopinaté až čárkovité, lysé nebo řídce chlupaté, trubkovité květy jsou žluté. Plodem je nažka.

Aetheolaena longepenicillata
Lasiocephalus longipenicillatus
Lasiocephalus longipenicillatus
Aetheolaena longepenicillata

Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 10. 1. 2016 (Venezuela, Sierra Nevada de Mérida, svahy Pico Bolívar).