Česká jména: bobek (Hájek 1562), bobek nebo bobkový strom (Huber 1596), bobkový strom (Veleslavín 1598), vavřín bobkový (Presl 1846), vavřín vznešený (Mareček 1997)
Čeleď: Lauraceae Juss. – vavřínovité
Rozšíření: Vavřín je původní ve Středozemí od Maroka a Španělska až po Řecko, Turecko a Blízký východ (Sýrie, Libanon a Izrael); původnost v některých územích je sporná (mimo jiné i v Portugalsku a na Baleárách), protože již od dob antiky byl významnou užitkovou rostlinou. Jinam byl i zavlečen (např. Azorské ostrovy). Pěstuje se v subtropech celého světa, např. ve východní Asii a Severní a Střední Americe. V původním areálu představuje relikt třetihorních lesů, které byly zničeny dílem při klimatických výkyvech ve starších čtvrtohorách, dílem zanikly pod tlakem člověka. Takové lesy se zachovaly v nejméně porušené podobě v Makaronésii, kde je dnes jejich dominantou blízce příbuzný druh Laurus azorica.
Ekologie: Roste ve stálezelené vegetaci spolu s dalšími tzv. tvrdolistými dřevinami. Je adaptován na mediteránní typ klimatu se srážkami v průběhu podzimu a mírné zimy, v horkém létě je zde naopak velký srážkový deficit. Je dosti citlivý vůči mrazům, i když za určitých okolností vydrží krátkodobě i pokles teplot na -10 °C.
Popis: Stálezelený dvoudomý keř, méně často i stromek dorůstající výšky 1,8–2,5(–8) m s černohnědou borkou. Listy jsou střídavé, řapíkaté, podlouhlé až kopinaté, 5,5–12 cm dlouhé a 1,8–3,2 cm široké, kožovité, lysé, s 10–12 páry postranních žilek, které jsou spojeny četnými anastomózami i na okraji listu, na okraji jsou poněkud zvlněné, na vrcholu špičaté nebo zašpičatělé. Čtyřčetné květy vyrůstají v chudých okolících, nejčastěji v pěticích, mají krátkou okvětní trubku a obvejčité až téměř okrouhlé žlutavé cípy; v samčích květech najdeme nejčastěji 12 tyčinek vyrůstajících ve 3 kruzích a nefunkční pestík (pistillodium); samičí květy obsahují 4 nefunkční tyčinky (staminodia) a gyneceum s jednopouzdrým semeníkem, krátkou bliznou a nezřetelně trojlaločnou bliznou. Plodem je vejcovitá, za zralosti temně purpurová bobule.
Využití: Vavřín byl od dob antiky pěstován v kultuře jako léčivá rostlina a koření (bobkový list), nezanedbatelný je i jeho význam okrasný. Silice obsažené zejména v listech mají baktericidní účinek, proto byl složkou směsí používaných k nakládání masa i jiných potravin. Podporuje rovněž trávení, má kladný účinek např. pro diabetiky. Z plodů se lisuje olej, který má význam také v parfumerii.
Poznámka: Vavřín (Laurus) byl v antice symbolem slávy a vítězství, z větviček s plody (bobule se latinsky řekne bacca) se vily věnce, jimiž byli zdobeni ti, kteří dosáhli úspěchu, nebo i určitého kvalifikačního stupně. Od označení jejich nositelů, absolventů středověkých univerzit (bacca laureatus) jsou odvozena slova bakalář i laureát, užívaná i v dnešní době.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 20. 5. 2006 (Německo, Bavorsko, Eichstätt, Wilibaldsburg), 14. 5. 2008 (Francie, Camargue, Le Sambuc) a 24. 4. 2011 (Nizozemsko, Amsterdam, botanická zahrada); Naďa Gutzerová, dne 30. 9. 2012 (Chorvatsko, Primošten).