Syn.: Lewisia kelloggii subsp. hutchisonii Dempster, Lewisia yosemitana Jeps., Oreobroma kelloggii (K. Brandegee) Rydb., Oreobroma yosemitanum (Jeps.) Rydb.
Česká jména: levisie (Mareček 1997)
Čeleď: Montiaceae Raf. – zdrojovkovité
Rozšíření: Druh západu Severní Ameriky, vyskytuje se ve dvou oddělených arelách, jedna se nachází v centrální části pohoří Sierra Nevada v Kalifornii, druhá ve státě Idaho, v pohoří Sawtooth Rang.
Ekologie: Roste na chudých písčitých a suťových půdách, většinou granitových či vulkanických, někdy ze škvír mezi balvany, v horských borových a jedlových lesích, v nadmořských výškách od 1300 až do 2400 m. Kvete od června do srpna v závislosti na sněhové pokrývce na lokalitě, první květy se objevují těsně v blízkosti tajícího firnu.
Popis: Vytrvalá bylina s robustním řepovitým kořenem, který je u krčku silný téměř 2 cm, rychle slábne a pravidelně se rozvětvuje. Lodyha je přímá, 5–50 mm dlouhá. Listy jsou přízemní, v době květu již uvadají, jsou kopisťovité až skoro okrouhlé, 10–65(–90) mm dlouhé, celokrajné, na vrcholu tupé nebo vykrojené. Květy jsou jednotlivé, přisedlé; listeny jsou 2, podlouhlé až vejčité, 5–12 mm dlouhé, špičaté; kalich je 4četný, jeho cípy jsou kopinaté až obkopinaté, 5–12 mm dlouhé, po okraji zubaté, někdy žláznaté, špičaté, korunních lístků je (5–)6–9(–12), jsou obkopinaté až obvejčité, 10–15 mm dlouhé, bílé; tyčinek je 8–15(–26), prašníky jsou růžovofialové nebo v různých tónech béžové, blizen je 3–5. Plodem je tobolka, až 8 mm dlouhá.
Využití: Tato levisie, stejně jako veškeré další americké druhy, má pro člověka jedlý kořen, který je však výrazně sliznatý a hořký. Indiáni jej proto jedli pouze v obdobích vysloveného hladomoru a hořkost snižovali vařením a loupáním. Nicméně šamani jej využívali jako léčebný prostředek při bolestech v krku. Údajně také podporuje tvorbu mateřského mléka.
Poznámka: Albert Kellogg (1813–87), na nějž odkazuje druhové jméno, byl americký lékař a botanik.
Fotografováno dne 11. 6. 2019 (USA, Kalifornie, Sierra Nevada, El Dorado).