Syn.: Mangifera foetida var. odorata (Griff.) Pierre
Čeleď: Anacardiaceae Lindl. – ledvinovníkovité
Rozšíření: Původ tohoto druhu je nejasný, nikdy totiž nebyl nalezen na přírodních stanovištích. Nelze vyloučit, že se jedná o druh hybridogenní. Těžiště jeho současného areálu leží v jihovýchodní Asii, především v Indonésii a Malajsii, zasahuje však i do severní Austrálie a na Bismarckovy ostrovy, na sever proniká přes Filipíny a Tchaj-wan až na japonské souostroví Rjúkjú, nejjižnější Čínou a Indočínou se táhne přes Barmu až do východní Indie a na Sri Lanku.
Ekologie: Obvykle jen pěstovaný druh, vysazuje se ve velmi vlhkých tropických oblastech, tedy tam, kde již nejsou příliš dobré podmínky pro pěstování příbuzného druhu Mangifera indica.
Popis: Strom s hustou korunou, 10–20 m vysoký. Listy jsou střídavé, řapíkaté, kopinaté až eliptické, 4–30 cm dlouhé a 3–7 cm široké, celokrajné. Květy jsou 5–6četné, vyrůstají v bohatě rozvětvených latách, které jsou 15–50 cm dlouhé, kališní lístky jsou vejčité, 3–4 mm dlouhé, korunní jsou kopinaté, zahnuté, 5–6 mm dlouhé, bělavé se žlutou skvrnkou a růžovočerveným lemem, s 5 tyčinkami, z nichž je fertilní většinou jen jediná. Plody jsou stopkaté, elipsoidní, 10–13 cm dlouhé a 6–9 cm široké.
Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (1998) řadí tento strom k druhům nedostatečně prostudovaným (DD).
Využití: Květy jsou velmi vonné, zralý plod má značně charakteristickou chuť, používá se tedy v kuchyni především jako koření, plody některých odrůd se však konzumují i jako ovoce. Nezralé plody jsou údajně jedovaté.
Fotografoval Mário Duchoň, v únoru 2013 (Indonésie, Sumatra, Sitomba).