MARIANTHUS BIGNONIACEUS F. Muell.

Syn.: Billardiera bignoniacea (F. Muell.) E. M. Benn.
Čeleď: Pittosporaceae R. Br. – slizoplodovité

Marianthus bignoniaceus

Rozšíření: Endemit jihovýchodní Austrálie, rozlohou nevelký a zároveň disjunktivní areál druhu leží na jihovýchodě Jižní Austrálie (Mount Lofty Ranges a Kangaroo Island) a v západní Victorii (Grampians).

Ekologie: Roste ve vlhkých blahovičníkových lesích a v husté křovinaté vegetaci v blízkosti vodních toků nebo mezi skalami. Kvete v průběhu celého roku, nejintenzivněji od září do ledna.

Marianthus bignoniaceus

Popis: Liána s lodyhou červenohnědou, chlupatou, později olysalou. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté, vejčité, 12–50 mm dlouhé a 6–25 mm široké, na bázi uťaté nebo mělce srdčité, chlupaté. Květy vyrůstají jednotlivě nebo v párech (vzácně po tři) v úžlabí horních listů na stopkách 3–7 mm dlouhých, jsou nicí, kališní lístky jsou kopinaté, 4–6 mm dlouhé, špičaté, chlupaté, koruna je trubkovitá, na bázi žlutá, výše oranžová až načervenalá, 15–23 mm dlouhá, chlupatá, s rozestálými cípy 3–5 mm dlouhými, zaokrouhlenými. Plodem je obvejcovitá tobolka, 10–12 mm dlouhá, chlupatá.

Poznámka: K rodu Marianthus v současnosti patří 14 druhů (POWO 2024), naprostá většina z nich se vyskytuje v Západní Austrálii, pouze tento představovaný druh obsadil jihovýchod australského kontinentu.

Marianthus bignoniaceus
Marianthus bignoniaceus
Marianthus bignoniaceus
Marianthus bignoniaceus

Fotografovala Jindřiška Vančurová, ve dnech 1. a 2. 11. 2023 (Austrálie, Victoria, Grampians National Park).