Syn.: Aster insignis (Hook. f.) F. Muell., Aster neozelandicus Kuntze, Olearia insignis Hook. f., Olearia marginata Colenso
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Endemit Nového Zélandu, oblasti Marlborough na severovýchodě Jižního ostrova.
Ekologie: V přírodě roste pouze na suchých strmých skalnatých útesech nebo kamenitých lokalitách tvořených pískovcovými štěrky, místní typy hornin mají relativně vysoký obsah vápníku a fosforu.
Popis: Kompaktní rozložitý keř dorůstající výšky 50–100 cm. Větévky jsou tlusté, pokryté hustou bělavou plstí. Kožovité, tmavě zelené listy v růžicích na koncích výhonů jsou řapíkaté, podlouhlé až vejčité, dlouhé 7–17 cm, široké 3–7 cm, v mládí pokryté bělavou plstí často na obou stranách, na líci plst později od středu mizí. Kožovité listy a stonky pokryté plstí pomáhají zadržovat vodu. Úbory vyrůstají jednotlivě na stopkách dlouhých 10-30 cm, jsou 5–7 cm široké, zákrovy plstnaté, terčové květy žluté, četné jazykové květy bělavé. Plodem je nažka s chmýrem asi 1 cm dlouhým.
Záměny: Podobné jsou další dva druhy rodu Pachystegia, také novozélandské endemity, vyskytující se ještě na menším území než P. insignis. Jsou to Pachystegia rufa, jejíž plst na spodní straně listů, na větévkách a zákrovech je rezavě hnědá, a drobnější Pachystegia minor bez plstnatých okrajů listů.
Pachystegia insignis a P. rufa se snadno kříží a tvoří řadu přechodových forem.
Využití: Pěstované v zahradách, parcích a kontejnerech, vyžaduje slunné stanoviště a dobrou drenáž.
Fotografováno dne 9. 12. 2011 (Nový Zéland, Jižní ostrov, Kaikoura).