Syn.: Erigeron pappocromus var. stellatus (Hook. f.) Benth., Erigeron stellatus (Hook. f.) W. M. Curtis, Erigeron tasmanicus var. stellatus (Hook. f.) Hook. f., Haplopappus stellatus Hook. f., Lagenithrix stellata (Hook. f.) G. L. Nesom
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Endemit australské Tasmánie, vyskytuje se v horských oblastech západní části ostrova.
Ekologie: Roste v mokřinách v subalpínské a alpínské křovinaté a poduškovité vegetaci, společně například s druhy Astelia alpina, Dracophyllum minimum, Epacris serpyllifolia, Euphrasia hookeri, Orites acicularis, Sprengelia montana, Xerochrysum milliganii aj. Kvete od listopadu do prosince.
Popis: Vytrvalá bylina s listy vyrůstajícími v přízemní růžici, někdy může vytvářet až poduškovité porosty. Listy jsou obkopinaté až úzce kopisťovité, 8–18 mm dlouhé a 2–3 mm široké, po okraji brvité, jinak lysé. Úbory vyrůstají jednotlivě na konci stvolu, jenž bývá až 30 mm dlouhý, dosahují v průměru 10–12 mm, zákrovní listeny jsou seřazeny ve 2–3 řadách, jsou úzce kopinaté, až 6 mm dlouhé, často s nachovou špičkou, okrajových samičích květů je 28–36, jejich liguly jsou až 5 mm dlouhé, bílé, květy terče jsou samčí. Plodem je nažka s chmýrem.
Poznámka: Tasmánsko-australský rod Pappochroma v současnosti čítá devět druhů (POWO 2024).
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 27. 11. 2023 (Austrálie, Tasmania, Mount Field National Park).