Syn.: Baldingera arundinacea (L.) Dumort., Digraphis arundinacea (L.) Trin., Phalaridantha arundinacea (L.) St. Lager et St.-Lag., Phalaroides arundinacea (L.) Rauschert, Typhoides arundinacea (L.) Moench
Česká jména: lesknice třtinová (Presl 1819), chrastice třtinová (Presl 1846), chrastice rákosovitá (Domin et Podpěra 1928, Dostál 1950, Dostál 1989), lesknice rákosovitá (Mareček 1999), chrastice rákosovitá (Kubát 2002)
Slovenská jména: chrastnica trsťovitá (Dostál 1950), chrastnica trsťovníkovitá (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Poaceae Barnhart – lipnicovité
Rozšíření: Druh s velmi rozsáhlým cirkumpolárním areálem. Roste skoro v celé Evropě, na jihu kontinentu je vzácnější, v severozápadní Africe, přes evropské Rusko a Turecko zasahuje na Blízký východ (Sýrie, Irák, Írán) a na Kavkaz, dále areál pokračuje Sibiři (zde se nevyskytuje jen v nejsevernějších oblastech) až na Kamčatku, Sachalin a do Přímoří, zasahuje do Střední Asie (zde kromě pouštních oblastí), Mongolska a Číny (od severu Mandžuska až po jihočínský Yunnan), roste i na Korejském poloostrově, Tchaj-wanu a v Japonsku. V Severní Americe roste v Kanadě (kromě nejsevernějších oblastí), USA (chybí jen v Atlantské nížině na jihovýchodě země). Byla zavlečena do Jihoafrické republiky a Lesotha, objevila se v jihozápadní i jihovýchodní Austrálii a na Novém Zélandu, na Havaji, ve Střední a Jižní Americe (v Mexiku, Salvadoru, Kostarice a Kolumbii, v jihobrazilských státech Santa Catarina, Rio Grande do Sul, Uruguayi a argentinské provincii Buenos Aires). U nás se vyskytuje v celém území od nížin do hor hojně.
Ekologie: Roste na březích stojatých vod, na mokrých loukách, v olšinách nebo pobřežních rákosinách od nížin do hor, v Číně stoupá až do nadmořské výšky okolo 3200 m. Kvete v červnu a červenci.
Popis: Vytrvalá, statná, 60–200(–300) cm vysoká tráva s dlouhými podzemními oddenky. Stébla jsou přímá, hladká a lesklá, se 4–6 kolénky, pochvy listů hladké, úzké, bíle blanitě lemované, jazýček 6–10 mm dlouhý, dřípený, čepele jsou 10–35 cm dlouhé a 6–18 mm široké, ploché, dlouze zašpičatělé, lysé a drsné. Lata je v obrysu kopinatá, hustá, 10–25 cm dlouhá, často načervenalá, klásky jsou krátce stopkaté, až 6 mm dlouhé, plevy i pluchy bezosinné.
Využití: Především varieta s bíle podélně pruhovanými listy P. a. var. picta se s oblibou pěstuje v zahradách, právě tato varieta také v některých zemích nejčastěji zplaňuje a je vlastně jediným zastoupením druhu v oblasti (např. Střední Amerika).
Je to cenná krmná rostlina, v některých zemích dává 2 až 3 úrody sena za rok. Vysazuje se také do kořenových čističek odpadních vod.
Poznámka: Chrastice rákosovitá obsahuje některé halucinogenní alkaloidy, především dimethyltryptamin. Rostlina však sama o sobě psychoaktivní není.
Fotografováno dne 9. 6. 2012 (Česko, Čechy, Lidice).