Syn.: Agarico-pulpa ulmi Paulet, Boletus cellulosus Lightf., Boletus juglandis Schaeff., Boletus maximus Schumach., Boletus michelii (Fr.) Pollini, Boletus polymorphus Bull., Boletus rangiferinus Bolton, Boletus squamosus Huds., Bresadolia caucasica Shestunov, Bresadolia paradoxa Speg., Bresadolia squamosa (Huds.) Teixeira, Cerioporus michelii (Fr.) Quél., Cerioporus rostkowii (Fr.) Quél., Cerioporus squamosus (Huds.) Quél., Melanopus squamosus (Huds.) Pat., Polyporellus rostkovii (Fr.) P. Karst., Polyporellus squamatus (Lloyd) Pilát, Polyporellus squamosus (Huds.), P. Karst., Polyporellus squamosus f. rostkovii (Fr.) Pilát, Polyporus alpinus Saut., Polyporus caudicinus Murrill, Polyporus dissectus Letell., Polyporus flabelliformis Pers., Polyporus infundibuliformis Rostk., Polyporus juglandis (Schaeff.) Pers., Polyporus michelii Fr., Polyporus pallidus Schulzer, Polyporus retirugis (Bres.) Ryvarden, Polyporus rostkovii Fr., Polyporus squamatus Lloyd, Polyporus squamosus f. michelii (Fr.) Bondartsev, Polyporus squamosus f. rostkovii (Fr.) Bondartsev, Polyporus squamosus var. maculatus Velen., Polyporus squamosus var. polymorphus (Bull.) P. W. Graff, Polyporus ulmi Paulet, Polyporus westii Murrill, Trametes retirugis Bres. – chorošovník šupinatý
Čeleď: Polyporaceae Fr. ex Corda – chorošovité
Rozšíření a ekologie: Je rozšířený téměř po celé Zemi. Roste poměrně hojně v nížinách i pahorkatinách, v listnatých a smíšených lesích, parcích, zahradách a alejích, je častý v lužních lesích. Objevuje se v dubnu až listopadu na mrtvých i poraněných živých kmenech a na pařezech listnatých stromů, především buků, javorů, dubů, topolů, ořešáků, lip, vrb a jasanů. Vyrůstá v trsech nebo jednotlivě střechovitě nad sebou, plodnice jsou jednoleté, plodí i dvakrát ročně.
Popis: Klobouk má v průměru 5–60 cm, je pevný, masitý, do 8 cm silný. Má tvar kruhovitý, oválný nebo vějířovitý, s ostrým okrajem. Povrch klobouku má krémovou až okrovou barvu a je pokrytý širokými přitisklými okrově až tmavě hnědými šupinami. Rourky jsou sbíhavé, až 1 cm dlouhé, s protáhlými nepravidelně hranatými nebo oválnými, až 2 mm velkými póry s drobně pilovitým okrajem, bílé nebo krémové barvy. Třeň je 3–10 cm dlouhý, 2–6 cm tlustý, plný, plstnatý až hnědě šupinkatý, ve stáří lysý, obvykle postranní, někdy centrální. Má smetanově okrovou barvu, na bázi hnědočernou, v horní části má hnědavou síťku. Dužnina je v mládí masitá, šťavnatá, dosti měkká, bílá, vůně a chuť je příjemně okurkově moučná. Později dužnina tvrdne, je tuhá a kožovitá až téměř dřevnatá. Výtrusný prach je bílý, výtrusy jsou dlouze oválné až válcovité, dole krátce šikmo zúžené, bezbarvé, hladké, 9–14 × 4–5 µm velké.
Záměny: Podobný je nepříliš hojný jemnější choroš hlíznatý (Polyporus tuberaster), také jedlý.
Poznámky: Mladé měkké plodnice jsou jedlé. Je to saproparazit, snadno napadne poraněný živý strom, škodí zvláště na ořešácích. Způsobuje intenzivní bílou hnilobu dřeva.
Fotografováno ve dnech 4. a 14. 7. 2008 (Roztoky a Sklenařice).