Herba mythologica: Rostliny zaslíbené země, ráje a pekla

What if you slept?
And what if, in your sleep, you dreamed?
And what if, in your dream, you went to heaven and plucked a strange and beautiful flower?
And what if, when you awoke, you had the flower in your hand? Ah, what then?

— Samuel Taylor Coleridge (1772–1834)

Kdy jindy by byla vhodnější doba pohovořit o rostlinách ráje a pekla, než právě dnes – o Dušičkách? Je naprosto vedlejší, jestli v existenci těchto míst věříte, třeba ráj i peklo racionálně odmítejte. Je to jen vaše věc. Já jen vím, že v obě tato místa hluboce věřila má babička a právě na ni dnes myslím, stejně jako na ostatní mé blízké, které už nemohu na tomto světě vídat. Při světle svíčky prohlížím dávné příběhy Bible i apokryfů. Jen tak si čtu a vybírám…

Ve Zjevení Pavlově najdeme popis Zaslíbené země, ve kterém se objevují i stromy a réva vinná: Na břehu té řeky byly zasázeny stromy plné plodů a každý z těch stromů nesl ročně dvanáct různých a rozličných plodů. (…) Viděl jsem tam palmy vysoké dvacet, jiné deset loktů. Ta země byla sedmkrát jasnější než stříbro. Stromy byly plné plodů od kořene až po vrchol, deset tisíc větví a deset tisíc plodů na každé větvi. I vinice měly deset tisíc vinných keřů, na každém keři bylo deset tisíc hroznů a na každém hroznu deset tisíc bobulí. Jednotlivé stromy nesly tisíce plodů. (Zjevení Pavlovo 22 / 116). Podobnou vizi přináší i starozákonní kniha Ezechiel a novozákonní Zjevení Janovo. V nich stojí na břehu řeky stromy života a kromě zmiňovaných plodů se zde objevuje i tvrzení o léčivosti listů těchto stromů. Strom poznání dobrého a zlého, stejně jako strom života, stojí samozřejmě i uprostřed ráje, odkud byli vyhnáni Adam a Eva. Kromě těchto stromů se v ráji nachází ještě jeden výrazný strom. Ve Zjevení Pavlově se o něm praví: Šel jsem dál do vnitrozemí a viděl jsem tam zasazený strom, z jehož kořenů vytékaly vody, a ty tvořily počátek těch čtyř řek. Na tom stromě pak odpočíval Duch boží, a ten když vanul, řinuly se vody. (…) Protože na počátku, dříve než se objevily nebe a země, bylo všechno neviditelné, Duch boží se vznášel nad vodami. Od té doby ale, co se z příkazu božího objevilo nebe a země, odpočinul Duch na tomto stromě (ZP 45).
Před branami města Kristova pak stojí jiné stromy: Když jsem vstoupil do brány, spatřil jsem před vraty města velké a velmi vysoké stromy, které neměly žádné plody, jen listy. A mezi těmi stromy jsem uviděl rozptýlených několik mužů; velmi naříkali, když viděli, že někdo vchází do města. Ty stromy za ně činily pokání – nakláněly se, ohýbaly a znovu narovnávaly. (…) Zeptal jsem se ho: „Co to znamená, že se ty stromy ohýbají a znovu napřimují?“ Anděl mi odpověděl: „Po celou dobu, kterou tito muži strávili ve službě Bohu na zemi, se kvůli zahanbení a výčitkám lidí ponižovali a dočasně červenali; netrápili se ale a nečinili pokání, aby se zbavili své pýchy, jež v nich vězela. Proto se ty stromy ohýbají a zase napřimují.“ (ZP 24 / 122).
Řecká verze apokryfního Zjevení Petrova doplňuje obraz ráje ještě o kvetoucí rostliny: A Pán mi ukázal prostorné místo mimo tento svět bohatě ozářené světlem, zářivé světlo tam vysílaly sluneční paprsky, země byla pokryta nevadnoucími květy, byla plná vůní krásně kvetoucích a nevadnoucích rostlin, nesoucích požehnané plody. Bylo tam tolik květů, že se jejich vůně nesla až k nám (ZP, Zjevení na hoře).

A když hovoříme o Zemi zaslíbené a ráji, je potřeba se zmínit i o protipólu, tedy o peklu. Ve Vidění svatého Pavla najdeme podivné ohnivé stromy: Před pekelnými vraty spatřil Pavel ohnivé stromy a na těch stromech zavěšené hříšníky, jak trpí: jedni viseli za nohy, druzí za ruce, další za vlasy, jiní za krk, další za jazyk, ostatní za ramena (VP 128). A ve Zjevení Mariině rouhači a pomlouvači visí za své jazyky zase na stromech železných (ZM 14). Po apokalyptickém jedovém býlí Sibyllině se tedy rostliny opět stávají nástrojem božího trestu.

Rostliny jsou houževnatými souputníky našich životů. Není tedy nijak podivné, že nás neopustí ani tam… Každého příznivce botaniky přece musí potěšit, že rostliny nás neopustí ani tam…

Vyšehradský hřbitov

Uvedené citace byly vybrány z ekumenického překladu Bible a knihy Proroctví a apokalypsy. Novozákonní apokryfy III (Praha 2007).