Botanický kaleidoskop

Večer před svatým Janem Křtitelem, kdy příroda otvírá zdroje tajuplných sil svých a bujná mládež chystá se slaviti mysterie lásky pod širým nebem, nastává černobýlu krátká, ale důležitá úloha. Mládenci i panny uvíjejí věnce z černobýlu, a jakmile vzplanou ohně svatojánské, kladou si věnce na hlavu, opásají se černobýlem, a podavše sobě po párech ruce tančí kolem ohně a skákají přes šlehající plameny, soudíce z podařených nebo pochybených skoků o šťastném či nešťastném manželství – takto se rozepsal v roce 1879 o zvláštním upotřebení pelyňku černobýlu etnobotanik Primus Sobotka. Je zřejmé, že o magické svatojánské noci (z 23. na 24. června) byl černobýl bylinou zcela nepostradatelnou. Navíc zavěšený před vraty prý odvracel od domu všechno zlé, odháněl duchy i choroby. A kdo nechtěl být napálen při obchodování, měl u sebe nosit černobýlový kořen vykopaný právě na svatého Jana taky. Zrovna v tento den se pod jeho kořenem zjevoval i tajemný uhel, z něhož se dalo vyrobit ryzí zlato. Ceněny byly ale též léčivé schopnosti černobýlu, zvali jej dokonce Matkou bylin.

Číst dál

Pojmenované Francouzem po Němci, milované Angličany, šlechtěné Holanďany i Čechy, samy pocházející z dalekých amerických končin a z Nového Zélandu – fuchsie (Fuchsia) jsou vlastně ohromné světoobčanky!

Číst dál

Puškvorec obecný (Acorus calamus) je poměrně běžnou rostlinou břehů našich tůní a rybníků, takže nejspíš jen málokoho hned napadne, že je to vlastně nefalšovaný exot – pochází zřejmě až z Dálného východu.

Číst dál

Nový rok je nezřídka spojován s představou příchodu nového života a nástupu dalšího jara. V minulosti se právě na Nový rok odehrávaly mnohé magické obřady, často se právě v tento den také věštívala budoucnost. Tuto tradici v současnosti snad do jisté míry nahrazují futurologické pasáže novoročních prezidentských projevů – určitě uznáte, že těm se mnohdy nedá upřít jakási tajemnost. Ale ta pravá magie to tedy rozhodně není. A tak sfoukněme prach ze starých spisů a začtěme se do dávných magických praktik našich předků. Pojďme si hrát na opravdové věštce!

Číst dál

V 19. století byly poměrně časté případy, kdy byly do přírody záměrně vysazovány nepůvodní druhy rostlin, často původem z Alp či jiných území. Tyto aktivity byly motivované zejména naivními vlasteneckými snahami o obohacení české květeny. Nedotčená nezůstala ani ta nejcennější území, jako např. Krkonoše nebo Český kras.

Číst dál

Zvyk výrazněji si zdobit na konci roku svůj příbytek rostlinami je prastarý. Vztah našich předků k rostlinstvu byl vůbec mnohem intenzivnější než náš dnešní. I když současná medicína stále užívá mnohé látky rostlinného původu, určitě už dnes nikoho ani nenapadne řešit své problémy pomocí skrytých magických sil rostlin, natož pak s nimi přímo čarovat. Posuďte ale sami…

Číst dál

Dneska mají v Mexiku veselo, 8. prosince tam totiž slaví svátek jedné i u nás velmi dobře známé rostliny. Potomci evropských kolonistů jí říkají flor de nochebuena nebo flor de pascua, staří Aztékové pro ni měli jméno cuetlaxochitl, ve státě Chiapas se jí říká aijoyó, v Oaxace gule-tiini. Pro nás je to nejčastěji hezky lidově „vánoční hvězda“ a ryze botanicky ji řadíme k pryšcům (Euphorbia pulcherrima).

Číst dál

Velikonoce se nám mohou spojovat se spoustou rostlin – nabízejí se mnohé hned zjara vykvétající, třeba bledule, petrklíče, hyacinty nebo narcisy, ale rozhodně i vrby, bez nichž si neumíme představit Květnou neděli ani velikonoční pomlázku. K lidovým velikonočním zvykům však měla blízko ještě jedna dřevina, na kterou dnes trochu zapomínáme. Staří Čechové jí říkávali klokočka, my ji známe pod jménem klokoč zpeřený (Staphylea pinnata), i když nezřídka je to pro nás jednoduše klokočí.

Číst dál

V neděli 12. října 2008, hned pěkně po ránu, jsem se s kolegou vydala na výlet do pražské Stromovky. Nejvíce byl zvědavý na tamní tisovec (Taxodium distichum), nikdy ten strom neviděl.

Číst dál

K rodu Brugmansia v současnosti patří sedm druhů pocházejících z Jižní Ameriky (Andy a Brazilská vysočina), také dva hybridy a mnoho kultivarů. V době květu jsou tyto keře naprosto nepřehlédnutelné, pro jejich obří trubkovité květy jim Britové, Němci i Portugalci říkávají „andělské trumpety“.

Číst dál