Syn.: Schizostigma hirsutum Arn. ex Meisn.
Čeleď: Rubiaceae – mořenovité
Rozšíření: Tato endemická rostlina se vyskytuje ve vlhkých stálezelených lesích Srí Lanky. Ve své domovině je považována za poměrně běžný druh.
Ekologie: Vzhledem ke své malé velikosti vyhledává světlejší místa, nejčastěji ji lze nalézt na vyšlapaných cestičkách či stěnách úvozů, kde tvoří i větší zapojené porosty. Kvete dvakrát do roka, poprvé od konce ledna do dubna, podruhé od srpna do září.
Popis: Poléhavá až plazivá bylina dosahující výšky maximálně 15 cm, hustě chlupatá. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, eliptické, jejich délka je dvakrát větší než šířka, jsou 6–9 cm dlouhé a 3–4,5 cm široké, na bázi klínovité, celokrajné, s ostrou špičkou. Květy vyrůstají jednotlivě z úžlabí listů, jsou 5četné, radiálně symetrické, dosahují 1,5–1,8 cm v průměru, jsou čistě bílé, oboustranně chlupaté. Nápadně dlouhá čnělka je rozeklaná do pěti blizen, které vyčnívají daleko z koruny, což patrně usnadňuje opylení. Plody jsou bělavé bobule, opět hustě chlupaté, které nesou nahoře zaschlé zbytky kalicha.
Poznámka: Dříve byl tento druh řazen k monotypickému rodu Schizostigma, v roce 1998 byl přeřazen k rodu Sabicea, který čítá zhruba 148 druhů.
Fotografováno na konci ledna 2015 (Srí Lanka, Sinharaja Rain Forest u Gally).