Syn.: Clinopodium cuneifolium (Ten.) Kuntze, Micromeria spicata Rchb., Satureja fasciculata Tausch, nom. illeg., Satureja hirta Host, Satureja hyssopifolia Dufour, Satureja montana subsp. cuneifolia (Ten.) O. Bolòs et Vigo, Satureja spicata (Rchb.) Vis., nom. illeg., Satureja virgata Vis. ex Benth.
Čeleď: Lamiaceae Martinov – hluchavkovité
Rozšíření: Nepříliš velký areál se rozprostírá na pobřeží Jaderského moře od Chorvatska po severní Řecko a na protilehlé straně v italských provinciích Puglia a Basilicata. Výskyt na Sardinii je pochybný.
Ekologie: Roste na pastvinách, travnatých mezích a skalnatých svazích, převážně na vápenci, vystupuje až do nadmořské výšky 600 m.
Popis: Bohatě metlovitě větvený nízký polokeřík, dorůstá výšky 20–40 cm; mladé větvičky jsou přitiskle bíle chlupaté, později olysávají. Listy jsou vstřícné, přisedlé, obkopinaté až poněkud kopisťovité, na květonosných větvičkách 5–9 mm dlouhé a 2–3 mm široké, na sterilních 8–12 mm dlouhé a 4–6 mm široké, celokrajné, špičaté. Květy skládají větší počet lichopřeslenů na koncích větviček, jsou téměř přisedlé; kališní trubka je 2,8–3 mm dlouhá, s 1–1,5 mm dlouhými, více méně stejně dlouhými zuby; koruna je pyskatá, 7–8 mm dlouhá, světle růžová nebo bílá, někdy s tmavší růžovou kresbou; tyčinky jsou 4, dvoumocné. Plody jsou drobné tvrdky.
Poznámka: Taxonomická problematika rodu není stále ujasněná; podle názorů mnohých badatelů mají být do rodu Satureja řazeny i druhy, jinými autory oddělované do rodu Micromeria. Tento druh vytrvalým charakterem a vzhledem polokeříku spíše připomíná taxony, řazené do rodu Micromeria, avšak odlišuje se menším počtem žilek na kalichu a kališními zuby přibližně stejně dlouhými.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 20. a 21. 9. 2014 (Itálie, Apulie: Mottola, Casalrotto a Gravina di Puglia, NP Alta Murgia).