Syn.: Cacalia tangutica (Maxim.) Hand.-Mazz., Ligularia tangutica (Maxim.) Bergmans, Senecillis tangutica (Maxim.) Kitam., Senecio henryi Hemsl. ex F. B. Forbes et Hemsl., Senecio tanguticus Maxim., Sinacalia henryi (Hemsl.) H. Rob. et Brettell
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Endemit Číny, na jihu jeho areál zasahuje až do S’-čchuanu, na severu do provincií Kan-su, Šan-si a Che-pej, západní areálová hranice prochází provincií Čching-chaj.
Ekologie: Roste na travnatých horských svazích a útesech, na horských loukách a v lesních lemech, podél vodních toků i cest, v nadmořských výškách zhruba od 1200 až do 3500 m. Kvete od července do září.
Popis: Vytrvalá bylina s podzemním oddenkem a lodyhami přímými, 50–100 cm dlouhými, jednoduchými, řídce pavučinatě chlupatými, nebo na bázi lysými a v horní části chlupatými. Spodní listy jsou v době květu již zaschlé, lodyžní listy jsou řapíkaté, v obrysu široce vejčité, 10–16 cm dlouhé a 10–15 cm široké, na líci tmavě zelené a alespoň na žilkách řídce přitiskle chlupaté, na rubu chlupaté, na bázi skoro uťaté nebo srdčité, na okraji po každé straně se 3–4 laloky, které jsou podlouhlé, ostře zubaté, na vrcholu je čepel hrotitá; horní lodyžní listy jsou menší. Úbory vyrůstají v terminálních latách; zákrov je válcovitý, 8–10 mm dlouhý a asi 2 mm široký, zákrovních listenů je 4–5, jsou čárkovité, nanejvýš 1,5 mm široké; jazykovité květy jsou 2 nebo 3, ligula je podlouhle kopinatá, 13–14 mm dlouhá a jen 2 mm široká, žlutá, trubkovité květy vyrůstají většinou po 4, vzácněji po 7, jejich koruny jsou 8–9 mm dlouhé, žluté. Plodem je nažka 3 mm dlouhá, lysá, s bílým chmýrem až 8 mm dlouhým.
Poznámka: K rodu Sinacalia jsou v současnosti řazeny tři druhy (POWO 2021), všechny pocházejí z Číny. Jemu nejblíže příbuznými jsou rody Ligularia a Parasenecio.
Fotografováno dne 10. 9. 2021 (Česko, Čechy, Průhonice, Dendrologická zahrada VÚKOZ).