Syn.: Cheirinia strictissima (L.) Link, Crucifera strictissima (L.) E. H. L. Krause, Hesperis strictissima (L.) Kuntze, Norta strictissima (L.) Schur
Čeleď: Brassicaceae Burnett – brukvovité
Rozšíření: Druh byl popsán ze Švýcarska, původní je patrně v jižní části střední Evropy a také na jihovýchodě kontinentu, v pásu od východní Francie přes severní Itálii po Bulharsko, na východě zasahuje až do Povolží. Jinde v Evropě (střední, západní i severní) je zavlečený. U nás je patrně nepůvodní.
Ekologie: Původně jde o druh rostoucí na lesních okrajích, na mýtinách, na kamenitých stráních, dnes se šíří v narušených plášťových společenstvech, v pobřežních křovinách, častý je i na okrajích cest a v okolí sídlišť, u nás od nížin do podhůří, častěji v teplých oblastech. Kvete od května do července.
Popis: Vytrvalé byliny se silným oddenkem. Lodyhy jsou přímé, 45–80 cm vysoké, někdy dorůstají až 200 cm výšky, jsou nad polovinou větvené, hustě olistěné, chlupaté, řidčeji olysalé. Přízemní a dolní lodyžní listy jsou řapíkaté, eliptické až kopinaté, až 22 cm dlouhé, celokrajné nebo zubaté, při bázi až laločnaté, případně drobně zubaté; střední a horní lodyžní listy jsou přisedlé, drobně zubaté, dlouze zašpičatělé, všechny listy jsou na rubu měkce chlupaté. Květenstvím je hrozen složený z 11–60 květů; kališní lístky jsou odstálé, kopinaté, lysé, v horní polovině žlutooranžové, vnější jsou na vrcholu kápovité; korunní lístky jsou obvejčité, 4,5–10 mm dlouhé, žluté, blizna je stlačeně kulovitá. Plodní stopky jsou odstálé, rovné, šešule jsou oblé, (15–)30–80 mm dlouhé, jen o málo širší než stopky. Semen je 20–30, rezavohnědých.
Záměny: Od ostatních našich hulevníků se odlišuje víceméně celistvými listy a mohutným vzrůstem. Rozpaky mohou činit též některé druhy trýzelů, například trýzel malokvětý (Erysimum cheiranthoides), který má také žluté květy a poněkud podobný tvar listů. Trýzely však mají alespoň některé chlupy dvou nebo víceramenné.
Fotografováno dne 5. 7. 2016 (NPR Tabulová, Sirotčí hrádek).