SPARMANNIA RICINOCARPA (Eckl. et Zeyh.) Kuntze

Syn.: Urena ricinocarpa Eckl. et Zeyh.
Čeleď: Malvaceae – slézovité

Sparmannia ricinocarpa

Rozšíření: Východoafrická rostlina, roste od Etiopie a Jižního Súdánu až do Jihoafrické republiky, na jihozápadě areálu zasahuje až do Angoly.

Ekologie: Nejčastěji osídluje křovinaté lesní okraje a vyklučené plochy, také roste v horské travinobylinné vegetaci se skupinkami keřů, přežívá i v kulturní krajině v křovinatých mezích a ve výsadbách eukalyptů. Vystupuje až do nadmořské výšky 3500 m.

Sparmannia ricinocarpa

Popis: Štíhlý polokeř nebo keř až 3 m vysoký, často v podobě opíravé liány; stonky jsou pýřité s přimíšenými dlouhými chlupy. Listy jsou střídavé; řapík je 1–2,5 cm dlouhý; čepel je v obrysu široce vejčitá, 3–5klaná, 2–13(–15) cm dlouhá a 1–13 cm široká; laloky jsou trojúhelníkovité, na vrcholu zašpičatělé až hrotité, prostřední lalok je výrazně delší než postranní. Čtyřčetné květy tvoří okolíky; kalich je 8–13 mm dlouhý, pýřitý, s roztroušenými hvězdovitými chlupy; korunní lístky jsou 9–13 mm dlouhé, světle růžové až červenofialové nebo nachové; tyčinky jsou 4–6 mm dlouhé, žluté; semeník srůstá ze 4–5 plodolistů. Tobolka je elipsoidní, 0,8–1,5 cm dlouhá, řídce chlupatá a pokrytá dlouhými štětinami.

Sparmannia ricinocarpaSparmannia ricinocarpa
Sparmannia ricinocarpa

Fotografováno dne 1. 11. 2013 (Etiopie, Simien Mountains, Sone).