Syn.: Heliconia alba L. f., Heliconia augusta Salisb., Strelitzia angusta D. Dietr., Strelitzia augusta Thunb.
Čeleď: Strelitziaceae Hutch. – strelíciovité
Rozšíření: Velmi malý areál se rozkládá na hranici provincií Western a Eastern Cape v Jihoafrické republice, přibližně mezi městečky George a Humansdorp.
Ekologie: Roste na okrajích nížinných stálezelených formací tzv. afromontánního lesa, v prostředí pravidelně rozložených srážek v průběhu celého roku. Lokality leží od hladiny moře do nadmořské výšky asi 150 m.
Popis: Stálezelený „stromek“ s nepravým kmínkem tvořeným listovými pochvami, vysoký až 10 m. Listy jsou střídavé, dvouřadě uspořádané; řapík je žlábkovitý, až 2 m dlouhý; čepel je až 2 m dlouhá a 60 cm široká, většinou nepravidelně roztrhaná až ke střední žilce, jinak celokrajná. Květenství je nápadné, vyrůstá z paždí člunkovitého, hnědooranžového toulce; květy jsou oboupohlavné, šestičetné; kalich tvoří 3 krémové nebo bílé lístky, spodní je člunkovitý, postranní mají prodloužené špičky; 3 korunní lístky jsou rovněž krémové nebo bílé, 2 z nich tvoří specifickou šípovitou strukturu, avšak bez střelovitých oušek, v jejím žlábku je 5 velmi dlouhých a tenkých tyčinek a čnělka, zbylý (horní) korunní lístek je mnohem menší; semeník je spodní, trojpouzdrý. Plodem je dřevnatá trojboká tobolka; semena jsou velká, s vlnatým žlutavým masíčkem.
Záměny: Velmi podobný je druh Strelitzia nicolai, který se odlišuje bohatším, „větveným“ květenstvím: z paždí člunkovitého toulce vyrůstají kromě vlastního květu (může jich být i více) ještě postranní větve s květy podepřenými dalšími toulci; tato struktura se může až pětinásobně opakovat. Odlišuje se i korunou, která bývá nápadně střelovitá a nejčastěji modrá. Oba druhy se svými areály nepřekrývají, S. nicolai roste dále na severovýchod.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu flóry Jihoafrické republiky (2009) figuruje v kategorii druhů vyžadujících pozornost (LC – least concern).
Fotografováno dne 18. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape, Knysna).