Biologická klasifikace: Animalia, Aves, Struthioniformes, Struthionidae
Česká jména: pštros dvouprstý, pštros africký
Anglická jména: Common ostrich, Simply ostrich
Rozšíření: Druh subsaharské Afriky, poměrně variabilní, v areálu je rozlišováno několik jeho poddruhů. Poddruh Struthio camelus subsp. syriacus se vyskytoval ještě také na území Arabského poloostrova, okolo roku 1960 však vyhynul.
Nominátní poddruh žije v severní části areálu, od Mauritánie a Senegalu přes Mali, Niger, na východ až po Egypt a Súdán, byl neuváženým lovem téměř vyhuben. Poddruh Struthio camelus subsp. massaicus se vyskytuje od Keni po Tanzanii, S. c. subsp. australis, který je zachycen na našich fotografiích, žije na jihu Afriky, v území od Angoly, Namibie přes Botswanu po Jihoafrickou republiku. Vysazen byl na jihovýchodě Austrálie, v mnoha zemích světa je také chován na farmách.
Způsob života: Tento nelétavý ptačí druh obývá polopouštní stanoviště, travnaté biomy i savanu, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 3000 m. Vyhýbá se hustě zarostlým oblastem.
Žije sám nebo v menších skupinách, často se pohybuje ve společnosti antilop a zeber. Jeho mohutné tělo dobře splývá s křovinami. Je obezřetný, při krmení často zvedá hlavu a sleduje okolí. Díky výbornému zraku a silným nohám dokáže přežít v blízkosti velkých šelem. Před nebezpečím utíká rychlostí až 70 km/h. V období sucha putuje za vodou a potravou na velké vzdálenosti. Živí se ovocem, semeny, listy, květy, poupaty, hmyzem a drobnými obratlovci. Polyká kamínky na podporu trávení.
Samec je polygamní, během toku je silně agresivní k ostatním samcům. Ozývá se hlasitým voláním a předvádí samicím složité rituální tance. Úspěšný samec se spáří s 2–5 družkami. Pomocí zobáku a hrudníku zhotoví v půdě několik prohlubní. Jedna samice snese 5–11 vajec do společného hnízda pro 15–60 vajec, která se inkubují 39–42 dnů. Přes den na nich sedí nenápadně zbarvená samice, v noci inkubuje samec. Během hnízdění jsou obě pohlaví velmi útočná. Péči o potomky zajišťuje hlavně samec, vodí a ochraňuje je, svými kopanci odradí i velké šelmy. Kuřata opouštějí hnízdo krátce po vylíhnutí, v 18 měsících dorůstají velikosti dospělého ptáka. Rodina zůstává pohromadě po celý další rok. Přes pečlivou ochranu rodičů se mláďata stávají kořistí hyen, šakalů nebo supů a pouze 15 % jich přežije první rok života.
Samice pohlavně dospívá ve věku 2–3 let. Samec se plně vybarvuje po druhém roce života, pohlavně dospívá ve 3–4 letech. V přírodě se dožívá 30–40, v zajetí až 50 let.
Popis: V současnosti největší a nejtěžší pták na Zemi, dosahuje výšky 210–275 cm, délky 170–240 cm a hmotnosti 90–156 kg. Samice bývá menší a váží 90–110 kg. Na velmi malé hlavě zaujmou nápadně velké oči s dlouhými černými řasami. Masově zbarvený zobák je při bázi široký. Na hlavě a dlouhém krku přes chmýří prosvítá šedá nebo narůžovělá kůže. Mohutné tělo a spodní část krku jsou pokryty peřím. U samce je opeření černé a lesklé, na hřbetě měkké. Na křídlech a ocase vyrůstají čistě bílá pera, která při toku vějířovitě roztahuje. U samice a mladých ptáků je zbarvení šedohnědé, což umožňuje lepší maskování. Robustní opeřenec je přizpůsoben rychlému běhu. Silné a velmi dlouhé nohy se dvěma prsty jsou holé, šedé nebo narůžovělé.
Poznámka: Poprvé zobrazen byl pštros na skalních malbách na Sahaře. U Egypťanů byla pštrosí péra symbolem spravedlnosti, krášlila hlavy bohů a vojevůdců, římští důstojníci jimi zdobili své helmy. Pštrosí peří se postupem času stalo módní záležitostí v dámském i pánském šatníku, v oblibě byla rovněž jeho kůže. V Kapsku jsou pštrosi chováni na farmách už od 18. století, ale teprve kolem roku 1860 došlo k jejich chovu masovému. V roce 1869 Arthur Douglass vynalezl parafínovou pštrosí líheň, jež poprvé umožnila rozmnožování pštrosů v průmyslovém měřítku. Od té doby bylo vybudováno na celém světě mnoho farem, které se v současnosti specializují hlavně na výrobu masa. Současné farmy v Africe zajišťují také výchovně vzdělávací a zábavné programy.
Fotografovali Věra Svobodová a Josef Jordán, dne 17. 4. 2012 (Jihoafrická republika, Cango Ostrich Show Farm); Jindřiška Vančurová, ve dnech 2. a 3. 9. 2018 (Jihoafrická republika, Kruger National Park).