Syn.: Bakeriella dulcifica (Schumach. et Thonn.) Dubard, Bumelia dulcifica Schumach. et Thonn., Pouteria dulcifica (Schumach. et Thonn.) Baehni, Richardella dulcifica (Schumach. et Thonn.) Baehni, Sideroxylon dulcificum (Schumach. et Thonn.) A. DC.
Čeleď: Sapotaceae Juss. – zapotovité
Rozšíření: Druh pochází z tropické západní Afriky, z oblasti kolem Guinejského zálivu, areál se táhne od Ghany až po Kongo. V současnosti je pěstován v tropických oblastech celého světa, vysazuje se v botanických i soukromých zahradách, je kultivován firmami, které se soustředí na tzv. zdravou výživu.
Ekologie: Roste v tropických lesích a jejich lemech, v křovinách, při březích vodních toků a při okrajích mokřin. Dává přednost lehké, kyselé půdě o pH 4,5–5,8. Potřebuje vysokou vzdušnou vlhkost, ač preferuje polostín, má-li dostatek vody, roste i na plném slunci. Kvete a plodí dvakrát do roka, na keři jsou však téměř nepřetržitě alespoň nějaké květy.
Popis: Stálezený keř, 3–5 m vysoký, bohatě větvený. Listy jsou střídavé, řapíky jsou 2–5 mm dlouhé, čepele eliptické až obvejčité, 5–10 cm dlouhé a 2–5 cm široké, na bázi klínovité, celokrajné, na vrcholu obvykle zaokrouhlené, olysalé, s 8–13 páry postranních žilek. Květenství je 1–5(–10)květé, axilární; květy jsou 5četné, kališní lístky jsou více než do poloviny srostlé, korunní lístky jsou 5–7 mm dlouhé, bělavé. Plodem je sytě červená elipsoidní bobule až 2 cm dlouhá.
Využití: Tento tropický keř se pěstuje pro nápadně červené plody, které mohou používat jako náhradní sladidlo diabetici. Plody samy o sobě nejsou nijak sladké, ale obsahují chemickou látku miraculin, která ovlivňuje chuťové pohárky na jazyku. Konzument pak vnímá kyselou chuť (třeba citrónu) jako sladkou. Neutrální chuť ale sladká není – rohlík chutná stále jako rohlík, ale kyselé okurky jsou náhle sladké jako zralé jahody. Efekt trvá ještě hodinu po požití. Konzumace tohoto ovoce je doporučována pacientům podstupujícím chemoterapii, protože potlačuje pachuť v ústech. Při požívání tohoto ovoce je však třeba dávat pozor na následné překyselení žaludu, běžně by člověk nikdy nesnědl na posezení kilo citrónů či kyselých okurek.
Ve své africké domovině domorodci přidávají rozdrcené plody do palmového vína a do kvašeného kukuřičného chleba. V roce 1970 vypukl skandál v USA, kdy byl učiněn pokus uvést toto ovoce na trh ve větším množství a tím snížit obezitu většiny populace, která je závislá na sladké chuti. Návrh vyvolal velký odpor výrobců cukrovinek, sladkých limonád a majitelů cukrovarů. Problémem širšího rozšíření této plodiny je fakt, že čerstvé zralé ovoce vydrží poživatelné maximálně dva až tři dny.
Fotografováno v lednu 2013 (Thajsko, Pattaya, Asian Spicy Garden).