Threskiornis molucca (Cuvier, 1829); ibis australský

Biologická klasifikace: Animalia, Aves, Pelecaniformes, Threskiornithidae
Syn.: Ibis molucca Cuvier, 1829
Česká jména: ibis australský
Anglická jména: Australian ibis, Australian white ibis

Threskiornis molucca, ibis australský
Threskiornis molucca, ibis australský

Rozšíření: Areál druhu se nachází v Austrálii, na Tasmánii, Papui-Nové Guineji, ve východní Indonésii a na Šalamounových ostrovech. Vyskytuje se také na ostrově Norfolk a na Ostrově lorda Howa.
Jsou rozlišovány dva poddruhy. Nominátní, zachycený na našich fotografiích, žije na většině areálu, poddruh Threskiornis molucca subsp. pygmaeus je znám ze Šalamounových ostrovů.

Způsob života: Obývá vlhká travnatá stanoviště, okraje sladkovodních močálů, mělké mokřady, bažiny, ústí řek, porosty mangrove, pastviny, zemědělskou krajinu i městské parky.
S nataženým krkem a hlavou létá v hejnech seřazených ve tvaru V. Sedává na holých větvích u vodního zdroje, ale většinu času tráví krmením. Díky dlouhým brodivým nohám se snadno pohybuje v bažinatých oblastech, dlouhým zahnutým zobákem prozkoumává dno mělkých vod nebo sbírá kořist z hladiny. Živí se v mělké vodě nebo na pevné zemi velkým hmyzem a jeho larvami, korýši, plži, obojživelníky, ještěrkami, malými hady a drobnými savci.
Je společenský, krmí se ve skupinách, rozmnožuje se ve velkých koloniích s jinými druhy ibisovitých ptáků. Období hnízdění závisí na geografické poloze. Hnízdo se nachází v blízkosti zdrojů potravy, na stromech nebo v rákosových porostech. Na jeho stavbě se podílejí obě pohlaví, samec sbírá materiály, partnerka buduje velké miskovité hnízdo z klacíků, rákosu a stébel. Samice snáší 2–5 vajec, která inkubují oba dospělí po dobu 24–25 dní. Mláďata krmí oba rodiče natrávenou stravou. Potomci jsou vzletní 35 dní po vylíhnutí, ale další 2 týdny je rodiče krmí. Pohlavně dospívá ve 2–3 letech. Dožívá se 15 let.

Popis: Velký brodivý černobílý pták dosahující délky 59–76 cm, rozpětí křídel 100–150 cm a hmotnosti 1,4–2,5 kg. Holá hlava je černá, černý zobák je dlouhý a zakřivený. Duhovka oka je tmavě hnědá. Brada je černá a na horní části krku tvoří špičatou náprsenku. Na spodní části krku a na horní části hrudníku je hrubé žlutohnědé peří. Spodní část těla je bílá. Křídla jsou bílá s černými špičkami peří u ručních letek. Ocas je bílý, v době chovu s oranžovým nádechem. Na spodní části zad bývají černé chocholy. Nohy jsou černé.
Obě pohlaví jsou si podobná. Samice je o něco menší než samec, má kratší zobák. Mládí jedinci jsou matnější, jejich zobák je rovnější a kratší. Na spodní části krku chybí hrubé nahnědlé peří. Hlava je lehce opeřená černobílým peřím.

Poznámka: Existuje ještě několik druhů černobílých ibisů, kteří se ale liší místem výskytu, velikostí, délkou zobáku a opeřením. Velmi podobný je ibis posvátný (Threskiornis aethiopicus) pocházející z Afriky. Jeho křídla jsou bílá s černým pruhem na ručních a předloketních letkách viditelných hlavně za letu. Ibis černohlavý (Threskiornis melanocephalus) je původem z jižní a jihovýchodní Asie, křídla jsou u něj bílá, ocasní pera jsou našedlá. U ibise modrookého (Threskiornis bernieri), který žije v Africe, na západě Madagaskaru a Seychelách, je duhovka oka šedomodrá, za letu jsou křídla zcela bílá.

Threskiornis molucca, ibis australský
Threskiornis molucca, ibis australský
Threskiornis molucca, ibis australský
Threskiornis molucca, ibis australský
Threskiornis molucca, ibis australský
Threskiornis molucca, ibis australský

Fotografováno ve dnech 3., 6. a 15. 11. 2023 (Austrálie, South Australia, břehy řeky Murray a Adelaide, Botanic Garden; New South Wales, Sydney, Royal Botanic Garden).