Syn.: Carumbium sebiferum (L.) Kurz, Croton sebifer L., Excoecaria sebifera (L.) Müll. Arg., Sapium chihsinianum S. K. Lee, Sapium sebiferum (L.) Roxburgh, Stillingia sebifera (L.) Michx., Triadica sinensis Loureiro
Česká jména: kožokvět lojonosný (Presl 1846)
Čeleď: Euphorbiaceae – pryšcovité
Rozšíření: Původní pravděpodobně jen v oblasti čínské řeky Chuang-che, avšak pěstován a následně rozšířen ve velké části jižní Číny, na Tchaj-wanu a ve Vietnamu. Byl zavlečen rovněž do Indie, Pákistánu, Japonska, Indonésie, Singapuru a východní Austrálie, také do amerických států Georgia, South Carolina, Louisiana a Texas.
Ekologie: V oblasti řeky Chuang-che roste v lesích, na vápencovém podkladě, stoupá jen do nadmořské výšky okolo 100 m. Sekundárně v mokřinách, bažinách, podél vodních toků, zasahuje i výše. Kvete od dubna do srpna.
Popis: Malý strom, až 15 m vysoký, bohatě větvený. Borka je tmavě zelená, později šedivá, rozbrázděná. Listy jsou střídavé, řapíky 2,5–6 cm dlouhé, s malými palisty, čepel je široce vejčitá až kosočtverečná, skoro stejně dlouhá jako široká, 3–13 × 3–9 cm, na bázi skoro uťatá, celokrajná, zašpičatělá. Květy v terminálních hroznech 5–35 cm dlouhých, samičí v dolní části, samčí v horní. Samčí květy ve svazečcích po 10–15, jejich stopky jsou 1–4 mm dlouhé; kalich mělce 3laločný, nepravidelně pilovitý; tyčinky 2 nebo 3. Samičí květy vyrůstají jednotlivě, stopka je 2–5 mm dlouhá, semeník je vejcovitý, čnělka trojramenná. Plodenství až 28 cm dlouhé, plodem je trojpouzdrá tobolka dosahující průměru 11–13 mm a obsahující 3 černá semena, 8 × 6–7 mm.
Využití: Lisovaná semena tohoto druhu produkují dva druhy tuků – tuhý tzv. čínský lůj, který se používá k výrobě svíček a mýdla, a pak ještě další olej vhodný ke svícení a výrobě barev. Dosti přesně tuto skutečnost popisuje J. S. Presl (1846): Činové roztloukají tobolky i se semenem, vaří je ve vodě, načež mastnota se podnese a jako lůj ztuhne, z níž co sníh bílé dělají svíce. K 10 librám mastnoty přidávají 3 libry lněného oleje a trochu vosku, aby nabyla větší tuhosti. Svíce též namáčejí do vosku dřevěného, aby se neplavily. Z jader vytlačují olej k pálení, jiným koncům hospodářským a lékařství užitečný.
Kůra a olej obsahují jedovatý alkaloid. Kořeny se používají v čínské medicíně k léčbě hadího uštknutí. V současnosti se pěstuje v Asii i pro výrobu bionafty a je třetí nejpěstovanější olejodárnou plodinou světa.
V Severní Americe se tento druh projevil jako vysoce invazivní. Dospělý porost těchto stromů může za rok vyprodukovat až 4500 kg semen na hektar.
Poznámka: Rod Triadica zahrnuje tři druhy, které se vyskytují v jižní a východní Asii.
Fotografováno v květnu 2014 (USA, jižní Louisiana).