Syn.: Tricyrtis pseudolatifolia Hir. Takah. bis et H. Koyama
Česká jména: trojhrotka (Mareček 2001)
Čeleď: Liliaceae – liliovité
Rozšíření: Endemit východní Číny, na jihozápadě zasahuje až do S‘-čchuanu, na severu do provincie Šan-si, na východě po Chu-pej a Che-nan.
Ekologie: Roste v horských lesích a v lesních lemech. Kvete od června do srpna.
Popis: Vytrvalá bylina s plazivým oddenkem a lodyhou přímou, 50–100 cm dlouhou, jednoduchou, téměř lysou. Listy jsou střídavé, eliptické až obvejčité, 10–18 cm dlouhé a 5–7 cm široké, na bázi hluboce srdčité, objímavé, celokrajné, na vrcholu zašpičatělé, po obou stranách chlupaté. Květenství je vrcholičnaté, terminální nebo vyrůstá v úžlabí horních listů, je 3–5květé, stopkaté; květy jsou žluté s nachovými skvrnkami, okvětních lístků je 6, od třetiny své délky jsou téměř horizontálně rozestálé, 1,5–1,7 cm dlouhé, vnější obkopinaté, na bázi vakovité, vnitřní užší, podlouhle kopinaté; tyčinek je 6, semeník je 3pouzdrý. Plodem je tobolka.
Záměny: Odění poněkud podobné trojhrotky širolisté (Tricyrtis latifolia) je méně výrazné, okvětní lístky u tohoto druhu také nejsou horizontálně rozestálé, ale spíše jen zešikma odstálé.
Využití: Pěstuje se rovněž v evropských zahradách, stanoviště by měla být přistíněná a přiměřeně vlhká.
Fotografováno dne 21. 7. 2016 (Polsko, Vratislav, Ogród Botaniczny Uniwersytetu Wrocławskiego).