Syn.: Foenum-graecum officinale Moench, Trigonella tibetana (Alef.) Vassilcz.
Česká jména: pískavice řecké seno (Kubát 2002)
Slovenská jména: senovka grécka (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Trigonella foenum-graecum
Rozšíření: Původ není přesně znám, předpokládá se, že pochází z Malé Asie nebo Blízkého východu; druh je snad odvozen od plané pískavice Trigonella gladiata. Ve Středozemí, na Blízkém východě, ale např. i v Indii se často pěstuje a občas zplaňuje. U nás je první zplanění doloženo k roku 1843.
Ekologie: Vyžaduje temperátní nebo subtropické klima s teplým suchým létem a vlhčí zimou.
Trigonella foenum-graecum
Popis: Jednoletá, přímá, aromatická bylina; lodyhy jsou (10–)30–80 cm vysoké, řídce chlupaté. Listy jsou střídavé, trojčetné; lístky jsou obvejčité až obkopinaté, (1–)2–5 cm dlouhé a 1–1,5(–2,5) cm široké, na vrcholu drobně zoubkované; palisty jsou trojúhelníkovité až vejčité, 7–10 mm dlouhé, celokrajné. Květenství jsou velmi zkrácené, chudé úžlabní hrozny; květní stopky jsou kratičké; kalich je trubkovitý, 6–8 mm dlouhý, chlupatý; koruna je 6–18 mm dlouhá, bělavá nebo namodralá, pavéza je delší než člunek. Plody jsou poněkud zploštělé, rovné až srpovitě zahnuté lusky 4–9(–11) cm dlouhé a 0,5–1 cm široké, přitiskle chlupaté, se zobánkem 1–3 cm dlouhým; hranatých semen bývá (6–)10–20.
Využití: Odedávna se pěstuje pro semena, která se používají jako koření; v Indii je velmi častou součástí kořenících směsí na karí. Klíčící rostliny lze konzumovat jako zeleninu.
Trigonella foenum-graecum
Trigonella foenum-graecum
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 19. 4. 2018 (fotografované rostliny pocházejí z kultury – Španělsko, Katalánsko, Barcelona, El Jardí Botànic Històric).