Adam Zalužanský v citacích a odkazech

Prvním článkem, kterým bychom chtěli přiblížit současnému čtenáři osobnost Adama Zalužanského ze Zalužan, je tento přehled starých citací a odkazů na jeho dílo – níže přinášíme i ukázky z děl, které Zalužanského zmiňují. Tento soupis není zatím kompletní, budeme jej stále doplňovat. Již teď je však evidentní, že Zalužanského dílo po jeho smrti nezapadlo, nebylo zapomenuto, objevovalo se v literatuře francouzské, italské, anglické, polské, německé i portugalské. Uvádíme na tomto místě odkazy jak z děl vědeckých (např. Bauhinův spis), tak i z pojednání o dějinách botaniky (např. Colla nebo Pejml), odděleně jsme uvedli i zmínky z literatury krásné. U nás jsou dostatečně známé jen citace Zalužanského díla v české literatuře od 19. století, zhruba od roku 1820, existuje však jen pramalá povědomost o citacích cizích a starších. K řadě těchto pojednání se na našem serveru vrátíme v samostatných článcích.

Přehled zpracovaných citací:

Caspar Bauhin: Pinax. 1623.
Federico Cesi: Phytosophicarum tabularum. 1651.
Jan Antonides van der Linden: De Scriptis medicis. 1662.
Carl von Linné: Bibliotheca botanica. 1736.
Jean-François Séguier, Ovidius Montalbanus: Bibliotheca botanica. 1740.
Michel Adanson: Familles des plantes. 1763.
Albrecht von Haller: Bibliotheca botanica. 1771.
Richard Weston: The universal botanist and nurseryman. 1772.
Noël Joseph Necker: Physiologia muscorum per examen analyticum de corporibus. 1774.
Nikolaus Voigt: Acta litteraria Bohemiæ et Moraviæ I. 1775.
Bohuslav Balbín: Bohemia docta. 1777.
Jean-Baptiste Dubois de Jancigny: Essai sur l’histoire littéraire de Pologne. 1778.
Nikolaus Voigt: Acta litteraria Bohemiæ et Moraviæ II. 1783.
Karl von Sandberg: Versuch einer Beantwortung der von der böhmischen gelehrten Privatgesellschaft auf das Jahr 1784 aufgegebenen, die Naturgeschichte Böhmens betreffenden Preisaufgabe. In: Abhandlungen der Böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften. 1785.
Nikolaus Voigt: Abhandlung über die Naturgeschichte Böhmens. In: Abhandlungen der Böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften. 1785.
Richard Pulteney: Historical and biographical sketches of the progress of botany in England from its origin to the introduction of the Linnæan system. 1790.
Dietrich Heinrich Stöver: Leben des Ritters Carl von Linné. 1792.
Franz Willibald Schmidt: Neue und seltene Pflanzen. 1793.
Dietrich Heinrich Stöver: The life of Sir Charles Linnæus. 1794.
Joseph Banks, Jonas Dryander: Catalogus bibliothecæ historico-naturalis. 1797.
Colin Milne: Botanical dictionary: or, Elements of systematic and philosophical botany. 1805.
Kurt Polycarp Joachim Sprengel: Historia rei herbariae. 1807.
Johann Emanuel Pohl: Tentamen florae Bohemiae. 1809.
Benjamin Smith Barton: Elements of botany: or Outlines of the natural history of vegetables. 1814.
Gabriel Christoph Benjamin Busch: Handbuch der Erfindungen. 1814.
Felix Bentkowski: Historya literatury polskiey: wystawiona w spisie dzieł drukiem ogłoszonych. 1814.
Luigi Colla: L’antolegista botanico II. 1815.
Patrick Keith: A system of physiological botany. 1816.
Bibliothèque médicale ou recueil périodique d’extraits des meilleurs ouvrages de médecine et de chirurgie. 1819.
Kašpar Maria ze Šternberka: Pojednání o bylinářství v Čechách. 1819.
Friedrich von Berchtold, Jan Svatopluk Presl: O přirozenosti rostlin. 1820.
Jednání Společnosti Vlastenského Muzeum v Čechách. 1823.
Guilielmus Petrus Ende: Commentatio de methodis botanicis. 1823.
Cesare de Laugier: Observations sur la Pologne et les Polonais: pour servir d’introduction aux mémoires de Michel Oginski. 1827.
František Palacký: O pranostikách a kalendářích českých zvláště v XVI. století. In: Čsp. společnosti vlasteneckého Museum v Čechách III. 1829.
Friedrich Adolf Ebert: Allgemeines biographisches Lexicon. 1830.
James Fletcher: The History of Poland: From the Earliest Period to the Present Time. 1831.
Augustin Pyramus de Candolle: Physiologie végétale ou exposition des forces et des fonctions vitales des végétaux II. 1832.
Johannes Röper: Flora. 1835.
Friedrich Adolf Ebert: A general bibliographical dictionary IV. 1837.
François-Vincent Raspail: Nouveau système de physiologie végétale et de botanique. 1837.
Antonio Albino da Fonseca Benevides: Compendio de Botanica do Doutor Felix de Avellar Brotero II. 1839.
Francesco Agostino Gera: Nuovo dizionario universale e ragionato di agricoltura, economia rurale, forestale, civile e domestica. 1841.
Almira Hart Lincoln Phelps: Familiar lectures on botany, practical, elementary, and physiological. 1841.
C. Knight: Penny Cyclopaedia of the Society for the Diffusion of Useful Knowledge. 1841.
Aleksander Tyszyński: Rys historyczny oświecenia słowian. 1841.
G. Tochman: Poland, Russia, and the policy of the latter towards the United States. 1844.
Jan Krejčí: Zalužanský ze Zalužan s ohledem na své předchůdce. Časopis Českého museum. 1848.
Adam Mickiewicz: Les Slaves, Cours professé au Collège de France. 1849.
Margaret E. Foster: Hand-book of Modern European Literature. 1850.
Antonín Rybička: Adam Zalužanský ze Zalužan. Živa. 1856.
Ladislav Čelakovský: Karel z Linné. Živa. 1856.
Adam Mickiewicz, Felix Wrotnowski: Literatura słowiańska: wykładana w Kolegium francuzkiem przez Adama Mickiewicza. 1865.
Julius Sachs: Geschichte der Botanik vom 16. Jahrhundert bis 1860. 1875.
Ladislav Čelakovský: Adam Zalužanský ze Zalužan ve svém poměru k nauce o pohlaví rostlin. Osvěta. 1876.
Ottův slovník naučný, např. hesla Botanika, Chirurgie, Květ, Zalužanský ze Zalužan. 1888–1908.
A. Jaworowski: Obchód 100-letniej rocznicy zgonu Ks. Dr. Krzysztofa Kluka. In: Muzeum, czasopismo Towarzystwa nauczycieli szkól wyźszych XIII/5. 1897.
Zikmund Winter: O životě na vysokých školách pražských. 1899.
Vincenz Fridolin Maiwald: Geschichte der Botanik in Böhmen. 1904.
Emanuel Rádl: Geschichte der biologischen Theorien seit dem Ende des siebzehnten Jahrhunderts. 1905.
Agnes Arber: Herbals, Their Origin and Evolution. 1912.
Robert John Harvey-Gibson: Outlines of the history of botany. 1919.
Liberty Hyde Bailey: The standard cyclopedia of horticulture VI. 1919.
Jan J. Těšitel: Slovníček rostlinných rodů a druhů. 1927.
Bohumil Němec: Botanika v Čechách. In Ladislav Viniklář: Vývoj české přírodovědy. 1931.
Bohumil Němec: Adam Zalužanský ze Zalužan. In: Co daly naše země Evropě a lidstvu. 1939.
Karel Pejml: Adam Zalužanský ze Zalužan: Jeho osobnost a dílo, se zvláštním zřetelem k jeho botanickému spisu Methodi herbariae libri tres. 1949.

Zalužanský v krásné literatuře:

Ján Kollár: Slávy dcera. Zpěv IV. Lethe. 1832.
Ján Kollár: Paměti z mladších let života. Botanika. Květomilenství. Příroda. 1863.
Dyonizy Zaleski: Korespondencya Józefa Bohdana Zaleskiego; Do Pana Ignacego Domeyki, 1847. 1900.

Ze starých tisků:

Caspar Bauhin: Pinax. 1623.

Federico Cesi: Phytosophicarum tabularum. 1651.

Jan Antonides van der Linden: De Scriptis medicis. 1662.

Carl von Linné: Bibliotheca botanica. 1736.

Jean-François Séguier, Ovidius Montalbanus: Bibliotheca botanica. 1740.

Michel Adanson: Familles des plantes. 1763.

Albrecht von Haller: Bibliotheca botanica. 1771.

Richard Weston: The universal botanist and nurseryman. 1772.

Noël Joseph Necker: Physiologia muscorum per examen analyticum de corporibus. 1774.

Nikolaus Voigt: Acta litteraria Bohemiæ et Moraviæ I. 1775.

Bohuslav Balbín: Bohemia docta. 1777.

Jean-Baptiste Dubois de Jancigny: Essai sur l’histoire littéraire de Pologne. 1778.

Nikolaus Voigt: Acta litteraria Bohemiæ et Moraviæ. 1783.

Karl von Sandberg: Versuch einer Beantwortung der von der böhmischen gelehrten Privatgesellschaft auf das Jahr 1784 aufgegebenen, die Naturgeschichte Böhmens betreffenden Preisaufgabe. In: Abhandlungen der Böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften. 1785.

Nikolaus Voigt: Abhandlung über die Naturgeschichte Böhmens. In: Abhandlungen der Böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften. 1785.

Richard Pulteney: Historical and biographical sketches of the progress of botany in England from its origin to the introduction of the Linnæan system. 1790.

Dietrich Heinrich Stöver: Leben des Ritters Carl von Linné. 1792.

Franz Willibald Schmidt: Neue und seltene Pflanzen. 1793.

Dietrich Heinrich Stöver: The life of Sir Charles Linnæus. 1794.

Joseph Banks, Jonas Dryander: Catalogus bibliothecæ historico-naturalis. 1797.

Colin Milne: Botanical dictionary: or, Elements of systematic and philosophical botany. 1805.

Kurt Polycarp Joachim Sprengel: Historia rei herbariae. 1807.

Johann Emanuel Pohl: Tentamen florae Bohemiae. 1809.

Benjamin Smith Barton: Elements of botany: or Outlines of the natural history of vegetables. 1814.

Gabriel Christoph Benjamin Busch: Handbuch der Erfindungen. 1814.

Felix Bentkowski: Historya literatury polskiey: wystawiona w spisie dzieł drukiem ogłoszonych. 1814.

Luigi Colla: L’antolegista botanico II. 1815.

Patrick Keith: A system of physiological botany. 1816.

Bibliothèque médicale ou recueil périodique d’extraits des meilleurs ouvrages de médecine et de chirurgie. 1819.

Kašpar Maria ze Šternberka: Pojednání o bylinářství v Čechách. 1819.

Friedrich von Berchtold, Jan Svatopluk Presl: O přirozenosti rostlin. 1820.

Jednání Společnosti Vlastenského Muzeum v Čechách. 1823.

Guilielmus Petrus Ende: Commentatio de methodis botanicis. 1823.

Cesare de Laugier: Observations sur la Pologne et les Polonais: pour servir d’introduction aux mémoires de Michel Oginski. 1827.

František Palacký: O pranostikách a kalendářích českých zvláště v XVI. století. In: Čsp. společnosti vlasteneckého Museum v Čechách III. 1829.

Friedrich Adolf Ebert: Allgemeines biographisches Lexicon. 1830.

James Fletcher: The History of Poland: From the Earliest Period to the Present Time. 1831.

Augustin Pyramus de Candolle: Physiologie végétale ou exposition des forces et des fonctions vitales des végétaux II. 1832.

Johannes Röper: Flora. 1835.

Friedrich Adolf Ebert: A general bibliographical dictionary IV. 1837.

François-Vincent Raspail: Nouveau système de physiologie végétale et de botanique. 1837.

Antonio Albino da Fonseca Benevides: Compendio de Botanica do Doutor Felix de Avellar Brotero II. 1839.

Francesco Agostino Gera: Nuovo dizionario universale e ragionato di agricoltura, economia rurale, forestale, civile e domestica. 1841.

Almira Hart Lincoln Phelps: Familiar lectures on botany, practical, elementary, and physiological. 1841.

C. Knight: Penny Cyclopaedia of the Society for the Diffusion of Useful Knowledge. 1841.

Aleksander Tyszyński: Rys historyczny oświecenia słowian. 1841.

G. Tochman: Poland, Russia, and the policy of the latter towards the United States. 1844.

Jan Krejčí: Zalužanský ze Zalužan s ohledem na své předchůdce. Časopis Českého museum. 1848.

Adam Mickiewicz: Les Slaves, Cours professé au Collège de France. 1849.

Margaret E. Foster: Hand-book of Modern European Literature. 1850.

Antonín Rybička: Adam Zalužanský ze Zalužan. Živa. 1856.

Ladislav Čelakovský: Karel z Linné. Živa. 1856.

Adam Mickiewicz, Felix Wrotnowski: Literatura słowiańska: wykładana w Kolegium francuzkiem przez Adama Mickiewicza. 1865.

Julius Sachs: Geschichte der Botanik vom 16. Jahrhundert bis 1860. 1875.

Ladislav Čelakovský: Adam Zalužanský ze Zalužan ve svém poměru k nauce o pohlaví rostlin. Osvěta. 1876.

Ladislav Čelakovský: Ottův slovník naučný IV, heslo Botanika. 1891.

A. Jaworowski: Obchód 100-letniej rocznicy zgonu Ks. Dr. Krzysztofa Kluka. In: Muzeum, czasopismo Towarzystwa nauczycieli szkól wyźszych XIII/5. 1897.