ZINNIA GRANDIFLORA Nutt. – ostálka velkokvětá

Syn.: Crassina grandiflora (Nutt.) Kuntze
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Zinnia grandiflora

Rozšíření: Severoamerický druh – z pustinných plání Colorada a Kansasu přes Oklahomu, Texas a severomexické státy do Duranga a Zacatecasu, k západu po Arizonu a Sonoru.

Ekologie: Roste na suchých, často vápenitých půdách na skalnatých svazích a tabulových horách, v krátkostébelných prériích a pustinných pláních, z pahorkatin vystupuje k 2200 m nadmořské výšky do hor. Chamaefyt. Kvete od jara do podzimu.

Zinnia grandiflora

Popis: Bohatě větvené, drsně až štětinatě pýřité polokeře s dřevnatými kořeny, za květu stěží čtvrt metru (zpravidla jen asi 10 cm) vysoké. Listy jsou vstřícné, 1–3 cm dlouhé, s 1–3 žilkami. Úbory na krátkých stopkách mají úzce zvonkovité zákrovy s tupými, lysými nebo vně přitiskle pýřitými, po okrajích brvitými a rozedraně třepenými listeny i plevinami. Disk sestává zhruba z dvaceti pětizubých, červených (někdy zelených) květů a lemován je jen třemi až šesti okrouhle vejčitými, často jen centimetr dlouhými, zářivě žlutými paprsky. Nažky jsou žebernaté, drsně pýřité, pod paprsky trojhranné, pod kvítky disku vícehranné a často stlačené, s dvěma nebo více nestejnými (u některých populací zaniklými) štětinami chmýru.

Zinnia grandiflora
Zinnia grandiflora
Zinnia grandiflora
Zinnia grandiflora
Zinnia grandiflora

Fotografováno dne 22. 8. 2019 (Česko, Botanická zahrada hlavního města Prahy, rostliny v kultivaci).