Syn.: Githago segetum Link., Lychnis githago (L.) Scop.
Česká jména: koukol polnie (Černý 1517), koukol (Hájek 1562), koukol, falešný kmín černý (Huber 1596), koukol rolní (Presl 1819, Opiz 1852), knotovka koukol (Sloboda 1852), koukol polní (Čelakovský 1879, Polívka 1912, Dostál 1950, Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: drema koukol, kúkol tetřice (Reuss 1853), kúkoľ (Novacký 1936), kúkoľ poľný (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité
Rozšíření: Původní je pravděpodobně ve východním Středozemí, odkud se rozšířil po celé Evropě, ale i na jiné kontinenty (v Číně se objevuje například v provinciích Heilongjiang, Jilin, Nei Mongol, Xinjiang, také v jihozápadní a jihovýchodní Austrálii, na Tasmánii a Novém Zélandu, ve velké části Severní Ameriky, ale i v Chile, Uruguayi a Argentině – nesouvisle od Buenos Aires až po Ohňovou zemi). U nás byl dříve velice hojným polním plevelem, který byl kromě horských oblastí rozšířen po celém území, dnes patří k našim nejohroženějším rostlinám. Ustupuje však všude, tedy i v oblastech, do kterých byl zavlečen až v novověku.
Ekologie: Roste zejména na obilných polích (žito, oves), zřídka i ve lnu, vyskytuje se i na rumištích a obilných skládkách. V současnosti se objevuje jen velice vzácně, navíc jeho výskyt má většinou pouze přechodný charakter. Kvete od června do srpna.
Popis: Jednoletá nebo ozimá bylina s přímou, větvenou lodyhou, 30–100 cm vysokou. Dolní listy jsou obkopinaté, horní čárkovité až podlouhlé. Květy vyrůstají v chudokvětém vijanu a jsou dlouze stopkaté, kališní cípy jsou delší než koruna, korunní lístky jsou nachově fialové, vzácně i bílé. Plodem je tobolka. Druh je poměrně variabilní ve velikosti a stupni větvení lodyhy. V minulosti byla u nás uváděna i varieta brachycalyx, která měla kališní cípy nepřesahující přes korunu.
Ohrožení a ochrana: Koukol polní patří ke kriticky ohroženým druhům naší květeny (C1t). Zákon tento druh nechrání. Ke kriticky ohroženým patří i na sousedním Slovensku (CR), ani zde není chráněn podle zákona. Zákonná ochrana mu však přísluší například v Maďarsku.
Ještě v polovině 20. století bylo rozšíření koukolu v našich nížinách a pahorkatinách hodnoceno jako hojné až obecné – takové údaje najdeme například i v Dostálově Květeně ČSR z roku 1950. V současnosti se jedná o druh v podstatě vyhynulý, řada nových nálezů pravděpodobně pochází jen z umělých výsadeb. Koukol se tak stal typickou obětí vyspělé agrotechniky.
Využití: V minulosti se koukol používal i v lékařství, zmiňuje se o něm Černý (1517) i Huber (1596). Rostlina je jedovatá, avšak barvité výroky o nevzácných smrtelných otravách lidí a hospodářských zvířat v minulosti se staly v botanické literatuře častější až v době, kdy začal být koukol stále intenzivněji likvidován, tedy především od čtyřicátých let 20. století. Důkazy o pravdivosti tohoto tvrzení se nám nepodařilo dohledat.
Poznámka: Rodové jméno Agrostemma je původu řeckého, skládá se ze slov agros = pole a stemma = věnec. Druhové jméno githago zřejmě odkazuje k černuše, pro kterou Plinius používal latinské jméno gith. Koncovka -ago vyjadřuje podobnost.
V roce 2011 vybrali čtenáři BOTANY.cz koukol polní za rostlinu roku.
Fotografováno ve dnech 1. 8. 2003 (plod), 29. 6. 2004, 10. 4. a 31. 5. 2011 (květ a habitus), 23. 7. 2011 (semena), 16. 10. 2013 (klíčící rostliny). Fotografované rostliny pocházejí z kultury.