Prohlížení fotografií zde na BOTANY.cz ve mně opět vyvolává otázku, co je vlastně botanická zahrada. Na první pohled jednoduché, ale zkusme se nad tím zamyslet. Různě zdařilých definic je mnoho, ale žádná z nich není úplně dokonalá. Botanické zahrady shromažďují sbírky rostlin a ty prezentují veřejnosti. Sbírky rostlin však prezentuje i řada parků a okrasných zahrad, a to i v ucelených expozicích. Řada parků v Anglii a Holandsku má sbírky natolik úplné a reprezentativní, že jsou zařazeny do systému „Národních sbírek“. To, že rostliny jsou označené jmenovkou, je v nich samozřejmostí.
Architektonická úprava sbírek a expozic také necharakterizuje botanickou zahradu. Botanická zahrada může mít rostliny vysázené v řádkách i ve složitých ornamentech. Na druhou stranu nad technicko-architektonicky či extravagantně umělecky pojatými expozicemi člověka napadá, co mají společného s botanikou a někdy i se zahradou. Já osobně si myslím, že architektonická stránka zahrad je, zvláště u těch moderních, hodně přeceňována a ve zkoumání krás flóry spíše rozptyluje a ruší. Ale běžný průměrný návštěvník si to prý žádá.
Co dále dělá botanickou zahradu botanickou zahradou? Akce! – tak zní hlas mého rodného pracoviště. Hodně akcí a nemusí být ani o rostlinách! Je fakt, že někdy jsou akce, a to především výstavy fotografií či obrazů a grafik rostlin, milé zpestření. Poněkud jiné jsou akce typu jarmarku či posvícení. Ale přitáhnou lidi a co na tom, že opékání prasete nemá nic společného s ekologií či botanikou. Dělají to jiní, tak proč ne botanky. Navíc počet návštěvníků se velice snadno hodnotí a dobře vyjímá ve výročních zprávách. K životu zahrad akce patří, ale není to jejich charakteristický znak. Koneckonců výstavy rostlin umějí připravit i jiné organizace – především různé kluby – a to mnohdy i lépe.
Botanická zahrada má mít informační systém. Mnohdy ho nemá či značně nedokonalý, naopak informační systém má i kdejaký park.
Čtenář již musí být netrpělivý – co tedy dělá botanickou zahradu botanickou zahradou? Ironie mě vlastní mi říká – to, že zakladatel si myslí, že založil botanickou zahradu, a tak do zakládací listiny dal tento přídomek. Bohužel to tak i někdy funguje a na první pohled poznáme, že tu něco není v pořádku (zoologické zahrady mají zákon – splníš podmínky, jseš ZOO. U botanických to tak – naštěstí či bohužel? není).
Botanická zahrada má vše, co jsme dosud jmenovali – sbírky, expozice, informační systém, pořádá akce, výstavy, exkurze a přednášky. Botanická zahrada je ale také pracoviště odborné. Každá zahrada by měla mít svůj odborný cíl. Může to být introdukce nových druhů do kultury (jeden z prvotních cílů botanických zahrad), záchrana genofondu ohrožených rostlin, záchrana starých odrůd okrasných trvalek, šlechtění a u těch největších také taxonomické studie. Ne estetika, ne podbízení se návštěvníkům, ale odbornost dělá z lepšího parku botanickou zahradu. A to si bohužel ne každý vlastník uvědomuje a málokterému vlastníkovi se chce odbornost financovat. Ale pak nemá botanickou zahradu, ale zábavní lunapark s botanickou tématikou.
Na jedno jsem ale ještě zapomněl. Na něco těžko definovatelného, na něco, co způsobí, že víme, že jsme v botanické zahradě a ne v parku. To něco je „duše“ zahrady, která se vyklube sice z materiální základny, obsahuje v sobě nadšení lidí, kteří se o zahradu starají, spokojenost návštěvníků i dobrý pocit, že zahrada není samoúčelná a svou malou troškou přispívá k záchraně různorodosti života na zemi. Duše zahrady může vzniknout i v zahradě nové, ale teprve lety kontinuální péče roste a sílí. A přiznejme si, kolik známe opravdových botanických zahrad, zahrad s duší?