CORNUS SERICEA L. – svída výběžkatá / svíb výbežkatý

Syn.: Cornus alba auct. non L., Cornus alba subsp. stolonifera (Michx.) Wangerin, Cornus sericea subsp. stolonifera (Michx.) Fosberg, Cornus stolonifera Michx., Swida stolonifera (Michx.) Rydb., Swida sericea (L. emend. Murray) Holub
Česká jména: dřín rezavý (Berchtold et Presl 1825), svída výběžkatá (Kubát 2002)
Čeleď: Cornaceae Bercht. et J. Presl – dřínovité

Cornus sericea

Rozšíření: Původní patrně jen na západě Severní Ameriky – od Aljašky po Kalifornii. Dnes rozšířen i do dalších oblastí Severní Ameriky, Mexika a Evropy. Na starý kontinent byla svída výběžkatá dovezena v roce 1686. V současnosti i u nás zplaňuje, její výskyt ve volné krajině je však poměrně vzácný.

Ekologie: V Severní Americe roste podél vodních toků, v lužních lesích a křovinách, v Evropě zplaňuje ze zahrad a parků, objevuje se kolem větších řek, bývá vysazována i do sídlištní zeleně a podél komunikací. Kvete od května do září.

Cornus sericea

Popis: Rozložitý keř, 1–2,5 m vysoký, větve dlouhé, pružné, převislé, dolní nezřídka poléhavé, často zakořeňující, letorosty nachově červené, starší větve šedavě zelené. Listy vstřícné, řapíkaté, kopinaté až úzce vejčité, na bázi klínovité, na vrcholu zašpičatělé, až 13 cm dlouhé a 7 cm široké, na rubu zřetelně sivé až bělavé s dvouramennými chlupy. Květenství vrcholičnaté, ploché, až 6 cm v průměru, kališní zuby ostře trojúhelníkovité, korunní lístky bílé až nažloutlé. Plodem je kulovitá peckovice, bílá až namodralá.

Cornus sericeaCornus sericea
Cornus sericea

Fotografoval Jindřich Houska, dne 23. 9. 2006 (Česko, Praha, Písnice).