Syn.: Bencomia moquiniana Webb et Berthel., Sanguisorba moquiniana (Webb et Berthel.) Nordborg
Čeleď: Rosaceae – růžovité
Rozšíření: Endemit Kanárských ostrovů, vyskytuje se pouze na ostrovech Gran Canaria, Tenerife a La Gomera. Odhaduje se, že v přírodě roste méně než 1000 jedinců.
Ekologie: Součást keřového nebo nižšího stromového patra lesů s dominujícími vavřínovitými dřevinami (laurisilva). Stanoviště jsou kamenité svahy a rokliny v zóně teplomilných kanárských lesů, v nadmořské výšce 200–850 m.
Popis: Stálezelený dvoudomý prutovitý keř vysoký 1–4 m; větvičky jsou tenké, v mládí červenohnědé, velmi řídce chlupaté, olysávající; borka je posléze šedohnědá, odlupčivá. Listy jsou střídavé, soustředěné obvykle na konce větví, lichozpeřené, 7–20 cm dlouhé, s 6–13 jařmy; lístky jsou řapíčkaté, kopinaté, 1–3,5 cm dlouhé a 0,5–2 cm široké, na líci zelené, lysé, na rubu světlejší, řídce chlupaté, na bázi uťaté až mělce srdčité, na okraji pilovité, na vrcholu tupé; palisty jsou peřenosečné, dole přirostlé k řapíku, výše volné. Květenství jsou úžlabní převislé hrozny s chabým, křivolakým vřetenem, 3,5–17 cm dlouhé; květy jsou přisedlé, podepřené vejčitým až kopinatým listenem asi 3 mm dlouhým; samčí květy mají 4 obvejčité, asi 3 mm dlouhé, světle zelené kališní lístky s blanitým okrajem, samičí květy mají kališní lístky jen asi 2 mm dlouhé, tmavozelené, semeník tvoří 2–3 sblížených plodolistů. Plody jsou 3–6 mm dlouhé, stlačeně obvejcovité nažky.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu IUCN (2017) je tento druh hodnocen jako ohrožený (EN – endangered). Důvodem je nevelký počet jedinců roztroušených v malých populacích, které ohrožuje antropický tlak.
Poznámka: Do makaronéského endemického rodu Marcetella se řadí jen dva druhy; kromě tohoto existuje ještě podobný druh Marcetella maderensis, který se vyskytuje na podobných stanovištích na Madeiře. Spolu s dalšími makaronéskými endemickými rody Dendriopoterium a Bencomia představují dřevinné deriváty odvozené od rodu Sanguisorba.
Fotografováno dne 22. 4. 2018 (Španělsko, Katalánsko, Barcelona, El Jardí Botànic de Barcelona).