Syn.: Vitis vinifera subsp. sativa (DC.) Hegi
Čeleď: Vitaceae Juss. – révovité
Rozšíření: Původ této prastaré kulturní plodiny je nejistý. Snad pochází z révy vinné lesní, nelze ani vyloučit, že vznikla z dnes již vymřelých třetihorních druhů. Primárním vývojovým centrem druhu je Střední Asie, Blízký východ a Středozemí, kde byl druh domestikován. Významně se jej dotkla hybridizace i selekce přírodních mutantů. Nejstarší doklady o výrobě vína pocházejí z Mezopotámie, jsou údajně starší než 7500 let. V současnosti se réva vinná pěstuje v subtropických a mírných oblastech celého světa. V kultuře je řada odrůd.
U nás se pěstuje v nejteplejších oblastech středních Čech a jižní Moravy, a to ve vinohradnické oblasti české, znojemsko-mikulovské, hustopečsko-hodonínské a bzenecko-strážnické.
Ekologie: Původně snad předchůdce révy vinné rostl na březích vodních toků, v lužních lesích. Sama réva vinná je v kultuře rostlinou teplomilnou a světlomilnou, vinohrady se zakládaly v pásmu od nížin do pahorkatin.
Popis: Jednodomá dřevitá liána s úponkami, 2–30 m dlouhá, borka odlupčivá ve vláknech nebo dlouhých pruzích, listy řapíkaté, 3–5laločné, na rubu pýřité až vločkatě chlupaté, laloky krátce zašpičatělé až tupé. Květy v latě, 5četné, korunní lístky v horní části srostlé, žlutozelené, záhy opadavé, kvete od května do června. Plodem je kulovitá až elipsoidní bobule, 12–20 mm v průměru, barvy zelené, žluté, červené až modrofialové. U nás se pěstuje obvykle s kmenem (60–80 cm vysokým), výhony se vedou po drátěném vedení (tzv. rýnsko-hessenské vedení). V Itálii i Maďarsku se používají pro pěstování révy pergoly, v Makaronésii se zase ponechává réva zcela bez vedení, výhony tedy leží volně na vyprahlé zemi.
Využití: Od nepaměti se plody révy vinné používají k výrobě vína i jiných alkoholických nápojů. Bobule se konzumují také v syrovém stavu jako ovoce, lze je i sušit (rozinky). Mladými listy se v některých zemích obaluje rýže a další pokrmy. Produkty vyrobené z révy vinné byly skoro vždy hodnoceny jako léčivé a zdraví prospěšné.
Vinný kámen se používá k výrobě prášku do pečiva, kyselina vinná se uplatňuje i při barvení látek.
Poznámka: V lužních lesích střední Evropy přežívá velmi vzácně dvoudomý poddruh réva vinná lesní (Vitis vinifera subsp. sylvestris). V devadesátých letech 20. století byl udáván i z jižní Moravy, šlo však o mylný údaj.
Fotografováno v létě 2005 a 2006 (Česko, Morava, Vrbice a Dunajovické kopce), květenství – 8. 6. 2008.