Syn.: Paliurus mairei H. Lév., Rhamnus jujuba L., Ziziphus jujuba (L.) Lam., Ziziphus mairei (H. Lév.) Browicz et Lauener
Česká jména: cicimek jujuba (Presl 1846), jujuba, cicimek (Mareček 2001)
Čeleď: Rhamnaceae Juss. – řešetlákovité
Rozšíření: Druh tropické Asie, snad původu indického, dnes se však vyskytuje v širokém pásu od Senegalu přes Tanzanii, Madagaskar a Indii až po jižní Čínu a severní Austrálii. Byl zavlečen i do tropických oblastí Střední a Jižní Ameriky.
Ekologie: Roste ve vlhkých lesích, v pobřežní křovinaté vegetaci, ale i kolem silnic a na dalších antropicky ovlivněných stanovištích, stoupá až do nadmořské výšky okolo 1800 m. Kvete od srpna do listopadu.
Popis: Stálezelený keř nebo strom až 15 m vysoký. Letorosty jsou hustě šedožlutě plstnaté, starší větve červeně naběhlé. Listy jsou střídavé, trny axilární, řapík je 5–13 mm dlouhý, plstnatý, listová čepel je eliptická až vejčitá, 2,5–6 cm dlouhá a 1,5–4,5 cm široká, na bázi zaokrouhlená, na okraji jemně pilovitá, na vrcholu zaokrouhlená, na líci zelená, lesklá, na rubu bíle plstnatá, se 3 výraznými souběžnými žilkami. Květy jsou žlutozelené, vyrůstají až po 10 v krátce stopkatých axilárních vidlanech; kališní lístky jsou trojúhelníkovité až vejčité, špičaté; korunní lístky jsou nehetnaté, kopisťovité; tyčinky jsou skoro stejně dlouhé jako korunní lístky; terčovitý disk je dužnatý, 10laločnatý. Plodem je elipsoidní až kulovitá peckovice, 1–1,2 cm dlouhá, oranžová nebo červená, v době zralosti černá.
Záměny: Původem čínský cicimek obecný (Ziziphus jujuba), rozšířený i v evropské kultuře, se odlišuje mimo jiné listy zřetelně užšími, víceméně špičatými, na rubu neplstnatými.
Využití: Dřevo je tvrdé a pevné, využívá se při výrobě nábytku, borka nachází uplatnění i v tradiční medicíně. Z listů dřeviny se produkuje taninový extrakt. J. S. Presl (1846) k tomuto druhu cicimku poznamenal: Ovoce jeho chutná návinně asi jako jablka; též nezralé nakládají do soli a octa. Listy potřebují k hlazení drahých kamenův, zvařeninu v horečkách, kůru hořkou k posílení žalúdka, kořen k počišťování. Z větví jistým červcem napíchaných prýští se laka.
Poznámka: Nomenklatoricky kypře zmatený druh: bývá ztotožňován s druhem Ziziphus jujuba, o morfologické rozdílnosti těchto dvou druhů však netřeba mít žádné pochybnosti. Listy indického druhu Rhamnus jujuba Linné komentoval slovy foliis retusis subtus tomentosis, je pravděpodobné, že zde tedy hovořil o druhu v současnosti zvaném Ziziphus mauritiana. Jean-Baptiste Lamarck potom v roce 1789 Linnéovo jméno převzal do nové kombinace Ziziphus jujuba (L.) Lam., opomněl však, že toto jméno už v roce 1768 použil pro jiný druh Philip Miller, a to pro druh, který Linné označil jako Rhamnus zizyphus. Millerovo jméno je tedy starší, a proto má před Lamarckovou kombinací přednost – je platné pro čínský druh s listy na rubu lysými. Lamarck ve stejném díle nově popsal druh Ziziphus mauritiana, což měla být dřevina s plstnatými listy z ostrova Mauricius (Isle de France); toto jméno je nejstarším, a tedy použitelným pro zde představovaný druh. Zcela určitě je ztotožňování obou druhů, se kterým se lze setkat jak ve staré botanické literatuře, tak v některých moderních mezinárodních botanických databázích, nepatřičné.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 3. 10. 2016 (Madagaskar, provincie Mahajanga, region Melaky, Bekopaka).