Syn.: Fracastora alpestris Bubani, Fracastora scordioides (L.) Bubani, Sideritis alpina Vill., Sideritis aranensis (Font Quer) D. Rivera et Obón, Sideritis bastanitsensis Sennen, Sideritis brachycalyx Pau, Sideritis brevispica Sennen et Elias, Sideritis cantabrica Sennen et Elias, Sideritis castellana (Sennen et Pau) Sennen et Elias, Sideritis caureliana (Obón et D. Rivera) Coulomb, Sideritis chamaedryoides Dufour ex Willk. et Lange, Sideritis crenata Lapeyr., Sideritis eynensis Sennen, Sideritis fetida Poir., Sideritis foetida Desf., Sideritis gouanii Timb.-Lagr., Sideritis guillonii Timb.-Lagr., Sideritis longifolia Sennen, Sideritis lucida J. Gay ex Nyman, Sideritis mariae Sennen, Sideritis pastoris (Sennen) Sennen, Sideritis pavillardii Sennen, Sideritis peyrei Timb.-Lagr., Sideritis pyrenaica Poir., Sideritis scordioides L., Sideritis spinosa Benth., Sideritis vidalii (Sennen) Sennen
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Rozšíření: Roste v jihozápadní a střední Evropě: od severního Portugalska a Španělska, Andorry, přes jihovýchodní a centrální Francii, po západní Švýcarsko a severní Itálii; byl zavlečen do Německa. Druh je velmi variabilní, v areálu se rozlišuje řada poddruhů a variet.
Ekologie: Obsazuje řadu stanovišť od pobřežních oblastí (např. Asturie v severozápadním Španělsku) až po vysokohorské, nejčastěji se vyskytuje v horách v nadmořské výšce 1500–1800(–2800) m, na suchých skalnatých svazích, pastvinách, v křovinách a světlých lesích; na vápencových substrátech. Kvete od dubna do srpna.
Popis: Polokeř dorůstající výšky 10–40(–80) cm, od báze bohatě větvený. Lodyhy jsou v průřezu čtyřhranné, lysé nebo pýřité. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté, úzce kopinaté až obkopinaté, na bázi klínovité, na vrcholu špičaté, 5–20(–35) × 2–10 mm velké, celokrajné nebo u vrcholu zubaté. Květy jsou uspořádané na vrcholu horních větví v lichopřeslenech, většinou nahloučených v klasovitém květenství. Listeny jsou vejčité, 10 × 8 mm velké, na vrcholu špičaté, na okraji zubaté; květy přisedlé, kalich je zvonkovitý, s 5 zašpičatělými cípy, vně žláznatě chlupatý; koruna světle žlutá, asi 10 mm dlouhá, dvoupyská, s trubkou o něco delší než kalich; horní pysk se směrem k vrcholu zužuje, nahoře je vykrojený, dolní pysk je 3laločný, střední lalok je širší. Tyčinky jsou 4, z toho 2 kratší, semeník svrchní. Plodem je tvrdka 2 mm dlouhá, tmavě hnědá.
Ohrožení a ochrana: Ve Švýcarsku je hodnocen jako zranitelný (VU).
Využití: V Pyrenejích se nálev z květenství používá v tradiční medicíně k léčbě zažívacích potíží a žaludečních vředů, vně k usnadnění hojení ran a jako ústní voda. Přidává se také do směsí k přípravě bylinných likérů.
Fotografováno dne 12. 7. 2015 (Andorra, Pyreneje, Vall d’Incles).