Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Rozšíření: Roste jen v severní části andského řetězce v severozápadní Venezuele, a to ve státech Mérida a Táchira a v přiléhající sousední části Kolumbie.
Ekologie: Provází otevřená stanoviště s nezapojenou vegetací formace páramo nad horní hranicí lesa. Lokality leží v nadmořské výšce 1600–3400 m.
Popis: Bohatě větvený prutovitý polokeřík, dorůstá výšky 20–50 cm; větvičky jsou bíle chlupaté. Listy jsou drobné, přisedlé, hustě střechovitě uspořádané, kopinaté, 3–6 mm dlouhé, krátce bíle chlupaté, celokrajné, s výrazně podvinutým okrajem, na vrcholu tupě špičaté. Úbory vyrůstají jednotlivě na koncích větviček a jsou téměř přisedlé; zákrov je zvonkovitý, tvořený 2–3 řadami jemně pýřitých kopinatých, blanitě lemovaných zákrovních listenů 6–8 mm dlouhých; okrajové květy jsou samičí, s nepravidelně 5cípou (skoro dvoupyskou) korunou, terč je tvořen oboupohlavnými trubkovitými květy s korunou pravidelnou, s 5 stejnými zoubky. Nažky jsou podlouhlé, na hranách chlupaté, chmýr je dvouřadý.
Poznámka: Rod Hinterhubera čítá asi 7 druhů ve vysokohorských polohách venezuelských a kolumbijských And, jeden druh (Hinterhubera scoparia) roste také na severu Chile. Kolumbijsko-venezuelské druhy jsou si velmi podobné; našemu druhu je zřejmě nejpodobnější Hinterhubera colombica, která se odlišuje odstálými listy.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 8. 1. 2016 (Venezuela, Sierra Nevada de Mérida, svahy Pico Bolívar).