Syn.: Argyreia speciosa (L. f.) Sweet, Convolvulus nervosus Burm. f., Convolvulus speciosus L. f., Ipomoea speciosa (L. f.) Pers., Lettsomia nervosa (Burm. f.) Roxb., Rivea nervosa (Burm. f.) Hallier f.
Česká jména: stříbrobýl (Presl 1846)
Čeleď: Convolvulaceae Juss. – svlačcovité
Rozšíření: Druh byl popsán z jižní Indie, dnes je však tato rostlina rozšířena v tropech celého světa, včetně zbytku jihu asijského kontinentu, Střední Ameriky, Havajských ostrovů, západní tropické Afriky, Maskarén a severovýchodní Austrálie. Místy zplaňuje a může se chovat invazivně. Původně byla vysazována v parcích a zahradách pro své krásné květy, od druhé poloviny 20. století však je daleko populárnější kvůli svým halucinogenním účinkům.
Ekologie: Tato mohutná liána rostla původně v rozvolněných listnatých lesích a v lesních lemech, kde pokrývala velké plochy vegetace. Vyžaduje propustnou, hlubokou půdu, ale současně dostatek vlhkosti. Při velkém přísunu dusíku v půdě tvoří mnoho listové hmoty, ale málo kvete, v případě chudých půd je tomu naopak. V teplých oblastech s dostatkem vláhy kvete a plodí celoročně, jinak od dubna do září.
Popis: Liána se zdřevnatělou bází, která může dosahovat i více než 10 m délky. Lodyha je bohatě větvená, dokáže pokrýt velké plochy, mladé výhony jsou hustě bíle chlupaté. Listy jsou střídavé, srdčité, 10–30 cm dlouhé a 8–25 cm široké, celokrajné, na vrcholu špičaté, na líci matně zelené, na rubu šedobílé se zřetelně vystouplou žilnatinou. Květenstvím je vrcholík, květní stopky jsou dlouhé, hustě bíle chlupaté; listeny jsou vejčité až kopinaté; kališní lístky jsou vejčité až široce vejčité, 1,5–2 cm dlouhé, bíle plstnaté; koruna je zvonkovitá, uvnitř světle fialová s tmavším ústím, široce rozevřená, dlouhá až 7 cm, z vnější strany je bělavá, hlavně ve spodní části jemně chlupatá. Kulovité plody o průměru 1–1,5 cm obsahují lysá či jemně plstnatá, hnědá semena.
Využití: Původně byla rostlina využívána jen v lidové medicíně, a to pouze lokálně – rozdrcené listy se přikládaly na rány a nehojící se ekzémy. Později stoupl její význam estetický – díky svému rychlému růstu a atraktivním květům je ideální pro popnutí větších besídek, pergol a zdí, což lze využít i v moderních městských parcích. Bohužel většímu využití začíná bránit zpřísňující se legislativa týkající se omamných látek. A. nervosa totiž stejně jako mnohé další rostliny z čeledi svlačcovitých (např. Turbina corymbosa či Ipomoea tricolor) obsahuje v semenech psychoaktivní látky – jedovaté alkaloidy kyseliny lysergové (LSA, ergolin, isoergin, ergonovin). Na rozdíl od jmenovaných druhů však v minulosti nebyla masově využívána v šamanské praxi a začala být populární až v šedesátých letech minulého století. LSA má podobné účinky jako LSD: vyvolává barevné vize a mnohonásobně zesiluje emoce, bohužel však nelze předem odhadnout, zda budou příjemné či naopak děsivé. Má více sedativní účinky než LSD a navíc nepříjemné vedlejší účinky (nauzea, zvracení, zácpa, závratě a tělesná ochablost). Intoxikace trvá zhruba 6–12 hodin, konzumace údajně není návyková, ale časem je třeba zvyšovat dávky k dosažení žádaných účinků, což není bez rizika.
Na Havaji se ze semen připravuje afrodiziakální opojný nápoj. Vědecké studie prokázaly, že účinky na sexualitu tato rostlina skutečně má, pokusné myši a potkani vykazovali zvýšenou aktivitu v této oblasti. Nicméně současně se statisticky významně změnila struktura potomstva pokusných hlodavců ve prospěch živě narozených samčích mláďat, kterých se rodilo daleko více než samiček. Mechanismus tohoto účinku dosud nebyl přesně definován.
Fotografováno v lednu 2012 (Thajsko, Bangkok, Chrám stojícího Buddhy).