DICENTRA PEREGRINA (Rudolph) Makino – srdcovka cizí

Syn.: Capnorchis peregrina (Rudolph) Kuntze, Capnorchis pusilla (Siebold et Zucc.) Kuntze, Corydalis lachenaliiflora Fisch. ex DC., Corydalis tenuifolia Pursh, Dicentra lachenaliiflora (DC.) Ledeb., Dicentra peregrina var. pusilla (Siebold et Zucc.) Makino, Dicentra pusilla Siebold et Zucc., Dicentra tenuifolia (Pursh) Ledeb., Diclytra lachenaliiflora DC., Diclytra tenuifolia (Pursh) DC., Dielytra lachenaliiflora Cham. et Schltdl., Dielytra tenuifolia (Pursh) Cham. et Schltdl., Fumaria peregrina Rudolph, Fumaria tenuifolia Pers.
Česká jména: srdcovka (Mareček 1996, Kubát 2002)
Čeleď: Papaveraceae Juss. – mákovité

Dicentra peregrina

Rozšíření: Druh severovýchodní Asie, vyskytuje se na severu Japonska (Honšú a Hokkaidó), Kurilských ostrovech, Sachalinu, v ruském východním Poamuří, na pobřeží Ochotského moře i na Kamčatce.

Ekologie: Roste na horských kamenitých svazích, v suti, nezřídka se objevuje na sopkách. Kvete od června do srpna.

Dicentra peregrina

Popis: Vytrvalá bylina s krátkým oddenkem. Listy jsou přízemní, dlouze řapíkaté, třikrát trojčetné až zpeřené, úkrojky jsou čárkovité, 2–6 mm dlouhé, špičaté, šedozelené. Stvol je vystoupavý až přímý, 5–15 cm dlouhý, je zakončen hroznem 2–5 květů; listeny jsou drobné, šupinovité; květy jsou poměrně velké, 20–25 mm dlouhé, obvykle narůžovělé až červené, ale i bílé; kališní lístky jsou vejčité, asi 3 mm dlouhé; vnější korunní lístky jsou na bázi vakovité, na vrcholu zahnuté, dva vnitřní jsou přímé, s purpurovými špičkami, ostruha je krátká. Plodem je tobolka, která je 8–15 mm dlouhá.

Využití: Dekorativní rostlina nacházející uplatnění na zahradních skalkách také v Evropě, i když její kultivace nebývá snadná.

Dicentra peregrina
Dicentra peregrina

Fotografováno v srpnu 1997 (Japonsko, Hokkaidó, pohoří Taisetsuzan).