Syn.: Chamaemelum segetum (L.) E. H. L. Krause, Chrysanthemum coronarium var. spatiosum Bailey, Chrysanthemum laciniatum Gilib., nom. inval., Chrysanthemum segetale Salisb., Chrysanthemum segetum L., Chrysanthemum spatiosum (Bailey) Bailey, Leucanthemum segetum (L.) Stankov, Matricaria segetum (L.) Schrank, Pinardia segetum (L.) H. Karst., Pyrethrum segetum (L.) Moench, Xanthophthalmum segetum (L.) Sch. Bip., Xantophtalmum segetum (L.) Sch. Bip.
Česká jména: zlateň osenní (Kubát 2002), zlateň osenní, kopretina osenní (Slavík 2004), zlateň osenní (Danihelka 2012)
Slovenská jména: chryzantémovka siatinová (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Pochází pravděpodobně z východního Středozemí, vyskytuje se na jihu Balkánského poloostrova, v oblasti řeckých ostrovů, na Kypru, v Turecku. Byl však zavlečen i do dalších části Mediteránu, do západní Evropy i Makaronésie, objevuje se na americkém pacifickém pobřeží, na jihozápadě i jihovýchodě Austrálie, na Novém Zélandu, v jihovýchodní a východní Asii. Nejstarší zplanění z českého území bylo zaznamenáno v roce 1843.
Ekologie: Roste při okrajích zemědělsky užívaných ploch, na stanovištích poznamenaných lidskou činností. Ve východní Asii se dokonce pěstuje na polích.
Popis: Jednoletá bylina s lodyhou přímou, 20–60(–80) cm dlouhou, jednoduchou nebo větvenou, lysou, šedozelenou. Listy jsou střídavé, podlouhlé až podlouhle obvejčité, dolní a střední lodyžní listy jsou řapíkaté, peřenoklané, horní listy jsou poloobjímavé, skoro celokrajné nebo nepravidelně zubaté. Zákrov dosahuje v průměru 13–20 mm, zákrovní listeny jsou seřazeny v několika řadách, vnější zákrovní listeny jsou vejčité, tupé, žlutozelené s hnědým okrajem, na vrcholu blanité, vnitřní zákrovní listeny jsou podobné, avšak s blanitým přívěskem. Jazykovité květy jsou samičí, liguly jsou žluté, trubkovité květy jsou oboupohlavné, rovněž žluté. Plodem je nažka.
Záměny: V Evropě se můžeme v rámci rodu setkat ještě s poněkud podobným druhem Glebionis coronaria. Zásadní odlišnost najdeme na listech, jsou totiž 2–3krát peřenosečné, úkrojky jsou jen úzké. Dosti zvláštní postavení by mohla mít varieta Chrysanthemum coronarium var. spatiosum, jejíž listy se tvarově blíží spíše k druhu zde představovanému. Právě tento taxon je dobře známý ve východoasijské kuchyni jako tong hao – 茼蒿 (event. nan tong hao – 南茼蒿).
Využití: V Evropě, Americe a Austrálii se pěstuje v zahradách jako dekorativní letnička, byla vyšlechtěna celá řada kultivarů, které mohou mít květy terče dokonce i tmavě hnědě zbarvené, liguly v různých odstínech žluté, ba mohou se vyznačovat i jazykovitými květy dvojnásobně zmnoženými.
Ve východní Asii však mají podobné rostliny výrazné místo též v kuchyni. Využívá se zde „jedlá varieta chryzantémy“ se jménem Chrysanthemum coronarium var. spatiosum, neboli čínské tong hao – konzumují se mladé výhony, připravují se z nich saláty, polévky i jiné pokrmy. V létě roku 1917 pozoroval americký zahradník L. H. Bailey ve střední Číně velké chryzantémové pole, které mu značně připomínalo rostliny ze Středozemí. Právě této kulturní plodině dal následně jméno Chrysanthemum coronarium var. spatiosum, ještě později rovnou Chrysanthemum spatiosum. Čínské tong hao vidíme i na zde představovaných fotografiích ze severního Vietnamu. Rozhodně tento taxon přiřazujeme raději k druhu Glebionis segetum, nikoli ke Glebionis coronaria (syn. Chrysanthemum coronarium), ostatně naprosto shodně řeší tuto nesrovnalost i Flora Číny.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 1. 4. 2011 (Vietnam, okolí města Ninh Binh).