Syn.: Agaricus muscarius L., Agaricus nobilis Bolton, Amanita circinnata Gray, Amanita muscaria ß minor Gray, Venenarius muscarius (L.) Earle, Amanitaria muscaria (L.) E.-J. Gilbert
Česká jména: muchomurka (Veleslavín 1598), katmanka muchomůrka (Opiz 1852, Velenovský 1920), muchomůrka červená (Veselý 1972, Antonín 2006)
Slovenská jména: muchotrávka červená (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Amanitaceae R. Heim ex Pouzar – muchomůrkovité
Rozšíření: Téměř kosmopolitní rozšíření, mírný pás severní i jižní polokoule, u nás je tento druh poměrně hojný.
Ekologie: Roste v listnatých, smíšených a jehličnatých lesích, především v červenci až říjnu.
Popis: Houba, klobouk v průměru 5–15 cm, v mládí kulovitý, později sklenutý až plochý, šarlatově červený nebo oranžový, pokrytý bílými nebo zažloutlými stroupky, které jsou většinou kruhovitě seřazeny po celém povrchu klobouku, lupeny husté, bílé nebo nažloutlé, volné. Třeň 2–3 cm tlustý, válcovitý, bílý nebo slabě nažloutlý, hladký nebo vločkatý až šupinatý, později rourkovitě dutý, dole rozšířený do kulovité nebo kuželovité hlízy s několika řadami bradavek, závoj je blanitý, bílý, prsten vyvinutý, bílý. Dužnina bílá.
Poznámka: Muchomůrka červená je houbou jedovatou (obsahuje kromě jiných jedů i muskarin), ke smrtelné otravě však dochází jen zřídka. Navíc je všeobecně dobře známá a nezaměnitelná, nesbírá se. V minulosti se plodnice muchomůrky červené vyluhovávaly v mléce, a to se následně používalo k hubení much.
Fotografováno v červenci 2005 (Česko, Morava, Brno-Bystrc).