Biologická klasifikace: Animalia, Mammalia, Proboscidea, Elephantidae
Syn.: Elephas africanus Blumenbach, 1797; Elephas capensis Cuvier, 1798
Česká jména: slon africký
Anglická jména: African bush elephant
Rozšíření: Druh subsaharské Afriky, vyskytuje se v oblasti od Mali, Burkiny Faso, jižního Čadu a Súdánu na severu až po Jihoafrickou republiku na jihu. V pralesních oblastech tropické západní a střední Afriky se vyskytuje ještě jeden zástupce tohoto rodu, slon pralesní (Loxodonta cyclotis). V Indii žijící sloni jsou řazeni k jinému rodu, patří k druhu Elephas maximus.
Způsob života: Sloni afričtí obývají nejrůznější biotopy, od lesů až po otevřené savany, křovinaté polopouště, stoupají i do hor až do nadmořské výšky okolo 4000 m. Vyhledávají místa s dostatkem potravy, stínu a vody, aby se napili, vykoupali a relaxovali v bahně. V období sucha dovedou překonávat velké vzdálenosti.
Jsou to býložravci, konzumují listy, větve, kořeny a kůru stromů, ovoce a trávu. Stádo za sebou často zanechává spoušť, vytrhané keře, poničené stromy, mnohdy působí škody i na plantážích domorodců. Obzvláště mají v oblibě například druhy Pterocarpus angolensis, Cassia abbreviata, Sclerocarya birrea i jiné.
Slon africký je společenský. Samice a mláďata žijí v rodinných stádech pod vedením staré zkušené slonice. Samci tuto skupinu opouštějí, jakmile začnou dospívat, žijí odděleně, zajímají se jenom o říjné samice. Samci dospívají asi ve věku 20 let a samice 11 let. Délka březosti slonice je různá, vývoj samiček trvá 17–22 měsíců, vývoj samečků 22–23 měsíců. Většina mláďat přichází na svět v období dešťů, slonice rodí obvykle jednou za čtyři roky jedno slůně, výjimečně dvojčata (asi 1 % mláďat). Mládě je zhruba 85 cm vysoké a váží okolo 110 kg, saje mateřské mléko po dobu dvou let věku, mnohdy déle, po roce a půl začíná vyhledávat zelenou stravu. Matka spolu s ostatními slonicemi chrání mláďata 3–4 roky před velkými predátory (lvy, hyenami, krokodýly). Ve volné přírodě se může dožít stáří 70 let.
Popis: Slon africký je největší suchozemský savec. Měří 1,6–4 m, délka těla je 6–7,5 m. Velikost a hmotnost se liší podle pohlaví, hmotnost samců dosahuje 4,5–6,1 t, samice jsou menší a jejich váha se pohybuje v rozmezí 2,5–4 t. Kůže je hrubá, s viditelnými rýhami. Chobot, který zakončují dva citlivé prstíky, používá k dýchání, pití, sprchování, k podávání potravy a dovede jim rozeznat jemné pachové podněty do okruhu osmi kilometrů. Na rozdíl od slona indického má obrovské ušní boltce, které vydatně snižují jeho tělesnou teplotu. Velké dopředu ohnuté kly rostou po celý život, nosí je samci i samice. Našlapuje jen na špičky prstů, pod kterými má klínovitý polštář z rosolovitého vaziva, které při každém kroku slouží jako tlumiče.
Ohrožení a ochrana: V současné době je slon africký nejvíce ohrožen ilegálním lovem pro slonovinu, maso a ztrátou přirozených stanovišť. Významný pokles stavu slonů vedl k vydání zákazu obchodování se slonovinou v roce 1989. V Červeném seznamu IUCN (2008) je zařazen mezi druhy zranitelné (VU).
Poznámka: Evropa se s těmito zvířaty seznamovala už od antických časů – kartaginský vojevůdce Hannibal v 3. století př. n. l. použil africké slony při přechodu Alp.
Fotografováno v září 2018 (Jihoafrická republika, Kruger National Park).