Syn.: Helleborus hyemalis L.
Česká jména: voměj zimní (Huber 1596), talovín západní (Presl 1846, Sloboda 1852, Polívka 1912), zlaťák předjarní (Nauman 1946), talovín zimní (Dostál 1950)
Slovenská jména: talovín západní (Reuss 1853), tavolín zimný (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Ranunculaceae Juss. – pryskyřníkovité
Rozšíření: Druh pochází z jižní Evropy, pěstuje se v celé Evropě, mnohde také zplaňuje, byl zavlečen i do Severní Ameriky. U nás se často pěstuje v zahradách a parcích, odkud vzácně zplaňuje (např. Praha – Šárka, Konopiště, Brno, Kyjov).
Ekologie: V jižní Evropě roste ve vlhčích listnatých lesích, také na loukách a při okrajích vinic, vystupuje až do nadmořské výšky okolo 1200 m. U nás zplaňuje ze zahrad a parků, objevuje se proto v blízkosti zahrad a lidských sídel, podél cest, na rumištích a skládkách, většinou na přistíněných stanovištích. Kvete již koncem zimy a začátkem jara.
Popis: Vytrvalá hlíznatá rostlina, 5–20 cm vysoká. Přízemní listy jsou řapíkaté, dlanitě 5–7četné, objevují se až po odkvětu, pod květem se nacházejí 3 listeny v přeslenu, které jsou členěny v čárkovité úkrojky. Květy jsou jednotlivé, dosahují 2–3,5 cm v průměru, okvětní lístky jsou žluté. Plodem je stopkatý měchýřek se zobánkem.
Ohrožení a ochrana: Zákonem chráněný druh v Maďarsku a Srbsku.
Poznámka: Pro své časné kvetení je talovín oblíbenou zahradní rostlinou, v kultuře se pěstuje již od 16. století. Po odkvětu vytvoří rostlina dostatek semen, která klíčí v příštím roce – samovýsev je tedy spolehlivým způsobem rozmnožování tohoto druhu. Zatahuje v půli jara.
Fotografováno od 24. 2. do 17. 4. 2003 (Česko, Morava, Brno).