Syn.: Areca mammillata Becc.
Česká jména: areka (Presl 1846)
Čeleď: Arecaceae – arekovité
Rozšíření: Roste na malém území v jihovýchodní Asii. Většina lokalit se nachází na filipínských ostrovech Palawan a Busuanga, přesahuje i na malajsijské ostrovy Pulau Balembagan a zřejmě i Pulau Banggai, které leží v průlivu mezi Palawanem a Borneem.
Ekologie: Typickým stanovištěm jsou vlhké tropické nížinné lesy na korálových vápencích. Vystupuje do nadmořské výšky asi 150 m.
Popis: Štíhlá jednodomá palma stromového vzrůstu, roste individuálně a bývá vysoká do 5 m; kmínky mají průměr 3–10 cm. Listy tvoří chochol na vrcholu kmene, pod ním je světle zelený hladký útvar z navzájem přitisklých listových pochev; čepel je zpeřená, 1–2 m dlouhá, lístky jsou úzce srpovité, až 50 cm dlouhé a 2,5–5 cm široké, na vrcholu pozvolna zašpičatělé. Květenství vyrůstá pod listy na vrcholu kmene, je metlovitě větvené, chudokvěté; samčí květy jsou jednotlivé, trojčetné, poněkud asymetrické, kališní lístky jsou trojúhelníkovité, asi 0,5 mm dlouhé, špičaté, korunní lístky jsou kopinaté, 3–3,5 mm dlouhé, zašpičatělé, tyčinek je 6, s krátkou nitkou, pistillodium bývá zdéli tyčinek; samičí květy jsou kulovité, mají korunní lístky až o třetinu delší než kalich, staminodií je 6, semeník je svrchní, jednopouzdrý, s jediným vajíčkem, blizny jsou 3. Peckovice jsou elipsoidní, 1,7–1,9 cm dlouhé a 0,6–0,7 cm široké, na vrcholu s hrotem ze zbytků čnělky.
Ohrožení a ochrana: Filipínský Červený seznam řadí tento druh do kategorie zranitelných (VU). Jde o nepříliš hojný druh, který nikde nevytváří rozsáhlejší populace.
Poznámka: Sebastián Vidal y Soler (1842–89), na nějž odkazuje druhové jméno, byl španělský botanik působící na Filipínách, ředitel botanické zahrady v Manile. V roce 1886 vyšla jeho práce Revision de plantas vasculares filipinas.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 8. 2. 2020 (Filipíny, Palawan, Cabayugan).