Tato přírodní památka chrání část toku říčky Libuňky (8–10,6 říční kilometr) mezi obcí Ktová a silnicí z Borku do Hrubé Skály (okres Semily). Předmětem ochrany je přirozený tok s typickými meandry a břehovými porosty. Na jihovýchodním konci přírodní památky je její součástí i krátký úsek náhonu na Jankovu tůň a Jankova tůň samotná. Přírodní památka byla poprvé vyhlášena v roce 1990, v roce 1998 došlo k jejímu přehlášení a především rozšíření o tzv. Jankovu tůň. Dnešní rozloha přírodní památky činí 4,5 hektaru.
Libuňka pramení na svazích Kozlova mezi obcemi Kněžnice a Libuň a kromě krátkého úseku od pramene k Libunci a u mlýna Žampach na jižním okraji Ktové je v podstatě celý tok upravený. Velká část nivy Libuňky byla v minulosti také rozorána. Právě díky ochraně této části toku byla část bývalých polí zatravněna, nebo byly vytvořeny alespoň několikametrové travní porosty podél nich.
Vegetace je tvořena břehovými porosty, které lze zařadit do údolních jasano-olšových luhů ze svazu Alnion incanae. Ve stromovém patře je dominantní olše lepkavá (Alnus glutinosa), roste tu i jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dále též javor klen (Acer pseudoplatanus) a javor mléč (Acer platanoides). Roztroušeně podél celého toku lze nalézt všechny tři druhy jilmů, jilm vaz (Ulmus laevis), jilm habrolistý (Ulmus minor) a jilm drsný (Ulmus glabra). Nápadné je vysoké zastoupení olše šedé (Alnus incana), která zde byla vysázena. V bylinném patře se objevuje řada původních druhů, i když výskyt některých je roztroušený nebo vzácný, většinu podrostu tvoří druhy ruderální a druhy okolních luk. Na okrajích přírodní památky lze najít i některé zplanělé druhy, které se sem dostaly s vyvezeným zahradním odpadem.
Nápadný je výskyt invazní netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera), která se vyskytuje po celém toku Libuňky v hranicích přírodní památky a v rámci managementu je odstraňována. Další invazní druh netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) roste roztroušeně podél celého toku, ale je zde poměrně vzácná.
Během botanického průzkumu v roce 2018 bylo na tomto území nalezeno celkem 187 taxonů cévnatých rostlin. V přírodní památce nebyl zaznamenán žádný chráněný druh, pouze tři druhy, které jsou zařazeny do Červeného seznamu ČR. Kromě již výše jmenovaných jilmů se zde vzácně vyskytuje krtičník křídlatý (Scrophularia umbrosa). Z botanického hlediska je nejzajímavější jihovýchodní část přírodní památky v širším okolí Jankovy tůně. Zde roste vzácně i dymnivka dutá (Corydalis cava) a pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina). V ochranném pásmu této části přírodní památky se nachází krátký napřímený úsek vodního toku, od mostu na silnici Ktová – Dlouhá Ves až po zaústění náhonu zpět do Libuňky. Většinu tohoto napřímeného toku by bylo možné upravit a vytvořit nově meandry.
Přírodní památka je významnou zoologickou lokalitou. Druhové bohatství je na tak malém území vysoké. Byl zde zjištěn výskyt 15 druhů obratlovců chráněných zákonem. Zajímavý je výskyt vydry říční (Lutra lutra), z ptáků ledňáčka říčního (Alcedo atthis), který zde hnízdí a přirozené hlinité břehy Libuňky jsou pro něj jednou z mála hnízdních možností v širokém okolí.
Fotografováno ve dnech 15. 6. a 8. 8. 2018.