Syn.: Dampiera bicolor de Vriese, Dampiera brownii F. Muell., Dampiera melanopogon R. Br. ex de Vriese, Dampiera nervosa de Vriese, Dampiera omissa de Vriese, Dampiera ovalifolia R. Br., Dampiera rotundifolia R. Br., Dampiera undulata R. Br.
Čeleď: Goodeniaceae R. Br. – rozkynulovité
Rozšíření: Východoaustralský druh, jehož areál sahá od jihovýchodního Queenslandu přes pobřežní oblasti Nového Jižního Walesu až po východní Victorii.
Ekologie: Roste v suchých sklerofytních lesích a v křovinaté vřesovištní vegetaci, často na skalních výchozech. Kvete od srpna do ledna.
Popis: Keřík dosahující výšky až okolo 100 cm, s větvemi přímými, chlupatými. Listy jsou přisedlé nebo krátce řapíkaté, eliptické až obvejčité, 9–60 mm dlouhé a 5–42 mm široké, celokrajné nebo zubaté, na líci olysalé, na rubu plstnaté. Květenství je hroznovité, 3–5květé, vyrůstá z úžlabí horních listů na stopkách 5–15 mm dlouhých; listeny jsou podlouhlé, 2–4 mm dlouhé; kališních lístků je 5, jsou volné, jen asi 0,5 mm dlouhé, chlupaté, koruna je 2pyská, 12–15 mm dlouhá, nachová nebo modrá se žlutým ústím, vně plstnatá, korunní cípy jsou křídlaté. Plody jsou obvejcovité, 4–5 mm dlouhé, plstnaté.
Využití: Pěstuje se v australských zahradách jako okrasná rostlina.
Poznámka: K australskému rodu Dampiera je v současnosti řazeno na 70 druhů (POWO 2024), k čeledi rozkynulovitých (Goodeniaceae) v Austrálii patří kromě rodu Dampiera ještě například rody Goodenia, Brunonia nebo Scaevola.
William Dampier (1651–1715), na nějž odkazuje rodové jméno, byl anglický mořeplavec, pirát a zároveň přírodovědec – stal se prvním Angličanem, jenž prozkoumal část Austrálie. Obraz zdejších poměrů vylíčil vcelku nevábně, referoval o nové zemi, která je chudá, nehostinná a pro obývání nevhodná.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 14. 11. 2023 (Austrálie, New South Wales, Ku-ring-gai Chase National Park).