Syn.: Myrtus tenuifolia Sm.
Čeleď: Myrtaceae Juss. – myrtovité
Rozšíření: Endemit australského Nového Jižního Walesu, vyskytuje se v jeho východní části, v okolí Sydney.
Ekologie: Roste ve vlhkých sklerofytních lesích, často v mokřinách a na březích vodních toků, stoupá až do nadmořské výšky okolo 700 m. Kvete od listopadu do ledna.
Popis: Keř dosahující výšky 1–2 m, s letorosty hustě chlupatými, později olysalými. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté, čárkovité až podlouhle kopinaté, 15–40 mm dlouhé a 1–3 mm široké, celokrajné, na vrcholu špičaté, na líci lysé, na rubu hustě chlupaté nebo olysalé. Květy vyrůstají jednotlivě z úžlabí listů na stopkách 4–10 mm dlouhých, jsou obvykle 5četné, češule je chlupatá až huňatá, kališní lístky jsou 1–2 mm dlouhé, korunní lístky 2–4 mm dlouhé, bílé, chlupaté; tyčinky jsou až 3 mm dlouhé, čnělka až 3,5 mm dlouhá. Plody jsou kulovité bobule, které dorůstají v průměru 4–5 mm, nejprve jsou nachové, v době zralosti bílé s tmavými skvrnkami.
Využití: Plody tohoto keříku jsou jedlé a lze z nich připravovat marmelády. Objevuje se i v australských zahradách jako okrasný keř.
Poznámka: K rodu Austromyrtus v současnosti patří čtyři druhy, které pocházejí z východu Austrálie a Nové Kaledonie.
Čeleď myrtovitých (Myrtaceae) je v Austrálii zastoupena zhruba 75 rody, patří sem na tomto kontinentu druhově velmi početné blahovičníky (Eucalyptus) a kajeputy (Melaleuca), dále také ještě rody Agonis, Angophora, Austromyrtus, Baeckea, Backhousia, Callistemon, Calytrix, Darwinia, Decaspermum, Kunzea, Leptospermum, Lophostemon, Syzygium, Thryptomene, Verticordia, Xanthostemon a další.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 14. 11. 2023 (Austrálie, New South Wales, Ku-ring-gai Chase National Park).