Syn.: Erithalis timon Spreng., Nelitris timon (Spreng.) Britten, Timonius rumphii DC.
Čeleď: Rubiaceae – mořenovité
Rozšíření: Vyskytuje se v jihovýchodní Asii a na severu Austrálie – od indonéského ostrova Sulawesi a Malých Sund přes Novou Guineu a Šalomounovy ostrovy až po severní část Austrálie (od severu Západní Austrálie až po východní Queensland).
Ekologie: Roste v tropických lesích a při jejich okrajích, na březích vodních toků, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 850 m. Kvete od února do prosince.
Popis: Keř až menší strom dosahující výšky okolo 15 m, s borkou šedou až hnědou, hladkou až korkovitou. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, eliptické, 5–18 cm dlouhé a 1–5,3 cm široké, na bázi klínovité, celokrajné, na vrcholu špičaté, na líci lysé, na rubu chlupaté, někdy podél žilek s domatiemi; palisty jsou čárkovité, 1–3 cm dlouhé, chlupaté. Květy jsou jednopohlavné, samčí květenství jsou axilární vidlany, většinou více než 3květé, květy jsou přisedlé, kalich je 3–5 mm dlouhý, koruna je 12–15 mm dlouhá, bílá, vně chlupatá, cípů bývá 4–6, jsou až 7 mm dlouhé, s výrazným žebrem, samičí květenství jsou axilární, květy vyrůstají v 1–3květých svazečcích, květy jsou stopkaté, kalich je 2–4 mm dlouhý, chlupatý, koruna 8–9 mm dlouhá, bílá, vně chlupatá, cípů bývá 7–9, jsou až 3,5 mm dlouhé, s výrazným žebrem. Plody jsou zelené peckovice, 9–13 mm dlouhé.
Využití: Listy i kůra jsou používány tradiční medicínou.
Poznámka: Rod Timonius je poměrně početný, v současnosti zahrnuje 265 druhů z jihovýchodní Asie, severu Austrálie a z ostrovů v jihozápadním Pacifiku.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 19. 9. 2024 (Austrálie, Queensland, Kuranda National Park).