Syn.: Breynia rubra (Blume) Müll. Arg., Breynia rumpens J. J. Sm., Melanthesa cernua (Poir.) Decne., Melanthesa rubra Blume, Phyllanthus blumei Steud., Phyllanthus cernuus Poir., Phyllanthus ruber Noronha
Čeleď: Phyllanthaceae Martinov – smutňovité
Rozšíření: Australasijský druh s areálem sahajícím na Filipíny a do východní Indonésie, na Papuu-Novou Guineu a Šalomounovy ostrovy, také na sever a východ Austrálie (od regionu Kimberley přes Top End a Queensland až po Nový Jižní Wales).
Ekologie: Roste v pobřežní vegetaci, v monzunových lesích a v lesních lemech, obvykle na písčitých půdách. Kvete v průběhu celého roku, nejintenzivněji od prosince do ledna.
Popis: Stálezelený jednodomý keř nebo menší strom dosahující výšky až okolo 6 m, lysý. Listy jsou střídavé, řapíkaté, vejčité, vzácněji eliptické, 1,5–10 cm dlouhé a 1–4,7 cm široké, tupé, někdy vykrojené; palisty jsou trojúhelníkovité, až 1,5 mm dlouhé, zelené, vytrvávající. Květenství je axilární, 6 okvětních lístků je na bázi srostlých do trubky, samčí květy vyrůstají ve svazečcích po 2–5, tyčinky jsou 3, samčí květy jsou jednotlivé nebo vyrůstají po 2(–3), čnělky jsou 3. Elipsoidní až skoro kulovité bobule vyrůstají na stopkách až 5,5 mm dlouhých a dosahují 5–9 mm v průměru, jsou bílé, žluté nebo růžové až černé, lysé, se zeleným diskoidním lemem vytrvávajícího okvětí. Plody jsou jedovaté, byly zaznamenány jimi způsobené otravy hospodářského zvířectva.
Poznámka: Rod Breynia v současnosti zahrnuje 96 druhů (POWO 2024), které pocházejí z Austrálie a jižní i jihovýchodní Asie.
Jacob Breyne (1637–97) a jeho syn Johann Philipp Breyne (1680–1764), na které odkazuje rodové jméno, byli rodáky z tehdy pruského Gdaňska, oba se zabývali přírodními vědami.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 30. 9. 2024 (Austrálie, Northern Territory, Berry Springs Nature Reserve).