Sad kaštanovníků jedlých (Castanea sativa) se nachází v městě Nasavrky (okres Chrudim), na svahu mírně ukloněném k severovýchodu, asi 100 m severně od zámku.
Nasavrcká Kaštanka se řadí k nejstarším na území naší republiky. Nechal ji založit už v roce 1776 majitel panství kníže Jan Adam z Auerspergu. Prvních 24 stromů pocházelo z výpěstků dovezených z Tyrolska. Postupně byla Kaštanka rozšiřována a dnes roste na ploše 1,08 ha 97 očíslovaných stromů. V roce 1990 byl tento unikátní sad prohlášen přírodní památkou, v té době zde rostlo 141 stromů. Některé z nich pocházejí z doby založení. Za nejstarší je považován strom zvaný Kněžák nebo Knížák (číslo 138), který má obvod 540 cm. Roste vedle volejbalového hřiště a jedna jeho větev je podepřena dřevěnými vzpěrami. Nejmohutnější je strom č. 115 s obvodem 650 cm, druhým je strom č. 110 s obvodem 580 cm.
Řada stromů je dutá a jsou zde k vidění i zcela nevhodné způsoby ošetření dutin. Například v minulosti byly dutiny vyzděny pomocí žulových kostek. Bohužel dodnes nebyly odstraněny a stromy nebyly vhodněji ošetřeny. V 90. letech 20. století byly stromy napadeny inkoustovou chorobou kaštanovníku, a proto je Kaštanka pravidelně ošetřována pomocí roztoku kyseliny borité a přípravků proti houbám, které aplikují místní hasiči postřikem na zem. Postupně jsou ořezávány suché větve.
Kaštanovníky pravidelně plodí a plody jsou sbírány a prodávány. Nejen díky nasavrcké Kaštance, ale i dalším výsadbám kaštanovníku na panství Auerspergů, se můžeme dnes setkat s kaštanovníkem na území téměř celých Železných hor, kde se přirozeně obnovuje.
Vzhledem k poloze uprostřed města je Kaštanka využívána jako park a kromě již zmíněného hřiště se zde nachází i malé dětské hřiště a lavičky. Vzhledem k častému sekání má bylinné patro charakter kulturního trávníku s výskytem druhů ovsíkových luk, z nichž nejzajímavější je lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata).
Fotografováno ve dnech 8. 4. 2006 a 3. 11. 2012.