Syn.: Leontopodium alpinum var. stracheyi Hook. f.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Vyskytuje se ve východním Himálaji a přilehlých horstvech v Tibetu a Číně (provincie Qinghai, Sichuan a Yunnan), dále v Bhútánu, severovýchodní Indii a přilehlých oblastech Nepálu.
Ekologie: Roste v trávnících, na zazemněných sutích, ale i v křovinách a řídkých lesících, v nadmořských výškách 2000–4700 m.
Popis: Vytrvalá, obvykle dvoudomá bylina dorůstající výšky (5–)12–60 cm; z větveného oddenku vyrůstá trs sterilních a kvetoucích lodyh; lodyhy jsou na bázi poněkud dřevnaté, většinou nevětvené, žláznaté a pavučinatě vlnaté. Listy jsou střídavé, přisedlé, čárkovité až podlouhlé, 2–5 cm dlouhé a 3–12 mm široké, na rubu hustě bíle chlupaté, na líci zelené, žláznaté a někdy řídce pavučinatě chlupaté, na bázi téměř ouškaté, na vrcholu špičaté nebo zašpičatělé. Úbory tvoří plochý, 2–6 cm široký chocholík, podepřený 7–12 hustě bíle pavučinatě vlnatými, listeny; úborů bývá 3–12; zákrov je 4–5 mm dlouhý, zákrovní listeny jsou uspořádány do 2–3 řad, jsou vejčité až obkopinaté, 4–4,5 mm dlouhé, hustě bíle pavučinaté, s tmavohnědým blanitým okrajem na vrcholku; květy jsou trubkovité, s 3,5–4 mm dlouhou korunou. Nažky jsou 0,8–1 mm dlouhé, pýřité, s bílým chmýrem.
Poznámka: Do rodu Leontopodium se řadí asi 55–60 druhů, z nichž převážná většina roste v horách Střední Asie a v Číně. Do Evropy zasahuje jediný z nich.
Fotografováno dne 16. 9. 2013 (Francie, Jardin botanique alpin du Lautaret).