Syn.: Conocarpus erectus f. sericeus (DC.) Stace, Conocarpus sericeus J. R. Forst. ex G. Don
Česká jména: strbouleň (Presl 1846)
Čeleď: Combretaceae R. Br. – uzlencovité
Rozšíření: Varieta pochází ze Střední Ameriky, z jižní Floridy, mexického poloostrova Yucatan, Baham, ostrovů Hispaniola a Jamajka. Často se objevuje i v kultuře. Je zavlečená a naturalizovaná v pobřežních oblastech Havajských ostrovů Kauai, Oahu, Molokai a Lanai. Její šíření nemá invazivní charakter.
Ekologie: Stejně jako nominátní varieta roste v zemi původu ve výše položených partiích vegetace mangrove podél mořského pobřeží.
Popis: Stálezelený keř nebo malý strom s více kmínky, hustě větvený, dorůstá výšky 5–7(–11) m. Borka je tmavě hnědá, brázditá a šupinatá. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, čepele eliptické, 5–10 cm dlouhé, celokrajné, na vrcholu špičaté. Povrch listů je pokryt hedvábně lesklými chloupky, které dodávají listům stříbřitý lesk. Květy jsou drobné, vyrůstají v hustých strboulech, latovitě uspořádaných na koncích větví, jsou krémové až purpurové, koruny chybějí. Plody jsou červenohnědé nažky, složené v kulovitých šišticích, asi 1,3 cm dlouhých.
Záměny: Nominátní varieta C. erectus var. erectus má lysé listy a zelenobílé květy.
Využití: Vzhledem k tomu, že tato dekorativní dřevina snáší zasolené půdy, dobře roste v půdách hlinitých až písčitých, kyselých i zásaditých, suchých i mokrých, je velmi vhodná k městské výsadbě. Je vysazována do živých plotů, lemů podél chodníků v přímořských střediscích, v parcích a v městské zástavbě, slouží k rekultivaci narušených ploch, pěstuje se i v kontejnerech, je možné ji upravovat i jako bonsai. Dřevo bylo dříve používáno jako palivové, v truhlářství a na výrobu dřevěného uhlí; je velmi vhodné pro uzení masa a ryb.
Fotografováno ve dnech 12. a 13. 5. 2013 (USA, Havajské ostrovy, Kauai, Wailua).