Syn.: Amyris papyrifera Caill. ex Del., Ploesslia floribunda Endl.
Čeleď: Burseraceae Kunth – březulovité
Rozšíření: Roste v Africe v oblasti subsaharských savan od severovýchodní Nigérie, severního Kamerunu přes Čad, Středoafrickou republiku a Súdán do Eritrey a Etiopie, na jih zasahuje ještě do severní Ugandy.
Ekologie: Součást savanové vegetace, roste v územích s krátkým obdobím dešťů a poměrně dlouhým a horkým obdobím sucha a s ročním úhrnem srážek 400–800 mm, v rozpětí nadmořských výšek 500–3000 m.
Popis: Opadavý strom vysoký až 12 m, se silnými sukovitými větvemi a poněkud deštníkovitou korunou; borka je hladká, světle hnědá, odlupuje se v tenkých papírovitých plátech. Listy jsou střídavé, soustředěné vždy na konec větviček, jsou řapíkaté, lichozpeřené, až 45 cm dlouhé, s 6–8 jařmy; lístky jsou kopinaté, 4–8 cm dlouhé, na rubu chlupaté; na okraji jednoduše nebo dvakrát ostře zubaté. Květenství je lata až 35 cm dlouhá; květy jsou oboupohlavné, 5četné, vonné; kalich je malý, vytrvalý, 5zubý; koruna je 5četná, světle růžová; tyčinek je 10 ve 2 kruzích, žlutých; semeník je svrchní, tvořený 3 srostlými plodolisty. Plod je asi 2 cm dlouhá trojboká a trojpouzdrá červená tobolka; v každém pouzdře je 1 semeno.
Využití: Ekonomicky významná dřevina, z níž se nařezáváním kmene získává příjemně vonná klejopryskyřice – kadidlo (etiopské nebo též tigrayské). Z tohoto druhu je kadidlo poněkud horší kvality než např. z druhu Boswellia sacra nebo Boswellia elongata. Bylo však poměrně dobře dostupné starověkým Egypťanům, kteří ho využívali nejen při náboženských obřadech, v nichž bylo kadidlo zasvěceno Slunci, ale i jako prostředek při balzamování.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 3. 11. 2013 (Etiopie, Simien Mts., mezi osadou Mulet a městečkem Adi Arkay).