Syn.: Canthium ventosum (L.) S. Moore, Olinia cymosa (L. f.) Thunb., Plectronia ventosa L., Sideroxylon cymosum L. f.
Čeleď: Penaeaceae Sweet ex Guill.
Rozšíření: Roste v Jihoafrické republice podél jižního pobřeží v provinciích Western a Eastern Cape od Kapského poloostrova, na severovýchod dosahuje k hranicím provincie KwaZulu-Natal. Výskyt dále na sever se zřejmě vztahuje k příbuzným druhům.
Ekologie: Roste ve vlhkých lesích, v roklinách a na pahorcích nad mořem, většinou na chudých pískovcích, vystupuje do nadmořské výšky 900 m. Nikde netvoří dominantu ve vegetaci, zpravidla jsou k nalezení jen jednotliví jedinci. Květy přinášejí hojně nektaru, jako opylovači se uplatňují různé druhy hmyzu i ptáci. Plody se netvoří každoročně, uvádí se, že dozrávají jen jednou za 5–7 let. Roznášejí je především plodožraví ptáci.
Popis: Rychle rostoucí stálezelený keř až strom, dorůstá výšky 2–15(–20) m; u starých jedinců se vytváří sukovitý kmen; borka je v mládí tenká, hladká, šedá, později je hluboce rozbrázděná, šupinovitá. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, obvejčité, 3,5–8 cm dlouhé a 1,8–3,5 cm široké, na líci leskle tmavozelené, na rubu světlejší, celokrajné, po rozemnutí voní po mandlích. Květenství jsou husté úžlabní vrcholičnaté laty až 6 cm v průměru; květy jsou 4–5četné; kališní trubka srůstá do češule, kališní lem je laločnatý, bílý nebo růžový; korunní lístky jsou volné, malé, kopisťovité, růžové nebo bílé; vnější kruh tyčinek je přeměněn na dlouhá bílá páskovitá staminodia, fertilní tyčinky dosahují pouze ústí češule; semeník je spodní, 4–5pouzdrý. Plody jsou tvrdé, dřevnatějící, korálově červené peckovice o průměru asi 1 cm, s tenkou dužninou, dřevnatějící vnitřní částí a mnoha drobnými semeny.
Využití: Dřevo je tvrdé, těžké a pevné, v minulosti se z něj vyráběly telegrafní sloupy, vagóny i hudební nástroje, dnes se cení jeho kvality v nábytkářství. Není však vhodné k výrobě dřevěného uhlí. Rostliny mají rovněž okrasný význam.
Poznámka: Rod získal jméno po švédském botanikovi Johanu Hendrikovi Olinovi (1764–1824). Náleží do něj asi 8–10 afrických druhů, z nichž 6 roste v Jihoafrické republice. V minulosti tento rod vymezoval samostatnou čeleď Oliniaceae; teprve v roce 2009 bylo navrženo jeho zařazení (ještě spolu s monotypickým rodem Rhynchocalyx) do čeledi Penaeaceae, o které se do té doby uvažovalo jako o jedné z endemických čeledí květenné říše Capensis.
Fotografováno dne 23. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape, Garden Route National Park, Diepwalle).